Ostružiny jsou plodem ostružiníku (Rubus fruticosus), což je oblíbený keř z čeledi růžovité, ceněný především pro své sladké, aromatické plody a významné léčivé účinky. Planě roste na krajích lesů, pasek a luk, kde vytváří dlouhé trnité šlahouny, na nichž rostou souplodí drobných peckoviček – ostružin. Souplodí dozrává postupně od červeno-modré přes fialovou až po fialovo-černou či zcela černou barvu. Kulturní odrůdy ostružiníku pocházejí hlavně ze Severní Ameriky a oproti planým formám často nabízejí větší plody, méně trnité či zcela beztrnné výhony a jsou vhodnější k pěstování na zahradách. Oblíbené jsou především beztrnné odrůdy ostružin, které usnadňují sklizeň i péči o rostliny.

Oblíbené druhy a odrůdy ostružiníku

Mezi nejlepší odrůdy ostružiníku pro zahradu patří zejména:

Ostružiník japonský (Rubus phoenicolasius) – popínavý, opadavý a samosprašný keř, jehož šlahouny jsou pokryty jemnými štětinami a drobnými ostny. Ty však nejsou tak pichlavé jako u planých forem, což usnadňuje manipulaci i bez rukavic. Plody dozrávají v červenci až srpnu, jsou menší, višňově červené a mají lahodnou sladce nakyslou chuť. Tato odrůda je odolná vůči mrazu, hodí se na živé ploty a plody jsou vhodné k přímé konzumaci, ale i na výrobu sirupů a marmelád.

Beztrnná ostružina (Rubus fruticosus 'Thornfree') – pozdní odrůda s černými, středně velkými plody vynikající sladkokyselé chuti. Plody dozrávají od září do října. Výhodou jsou beztrnné výhony, což výrazně usnadňuje sklizeň. Tato odrůda je vhodná do teplejších a středních poloh, ideální na živé ploty, pergoly či ke stěnám. Plody skvěle chutnají čerstvé, ale jsou také oblíbené do marmelád, koláčů či dezertů.

Theodor Reimers – osvědčená a spolehlivá odrůda s velkými, silně aromatickými černými plody, které dozrávají během srpna. Výborně snáší české klimatické podmínky, je mrazuvzdorná a patří k nejchutnějším odrůdám ostružiníku. Plody jsou skvělé k přímé konzumaci, ale také k výrobě džemů, šťáv nebo dezertů.

Wilsonův raný – vzpřímeně rostoucí ostružiník s menšími, pevnějšími plody, které jsou velmi sladké, avšak méně aromatické. Zraje už od konce července, je mrazuvzdorný a nenáročný na pěstování – nepotřebuje výraznou oporu, výhony postačí zastrčit mezi dva dráty. Hodí se hlavně k čerstvé konzumaci, do smoothie a ovocných salátů.

Loch Ness – moderní beztrnná odrůda vyznačující se vysokou výnosností a velkými, pevnými černými plody, které dozrávají od srpna do září. Plody mají velmi sladkou, příjemně osvěžující chuť. Loch Ness je odolná vůči chorobám, dobře snáší i chladnější oblasti a hodí se do všech poloh v České republice. Je ideální jak pro přímou konzumaci, tak na přípravu džemů, koláčů nebo domácích dezertů.

Navaho – vzpřímeně rostoucí beztrnná odrůda s pevnými, středně velkými plody, vyhledávaná pro svou skvělou skladovatelnost a odolnost vůči chorobám. Dozrává v srpnu až září, snadno se pěstuje a vyžaduje jen minimální oporu, takže se hodí zejména na menší zahrady. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, do dezertů, koláčů či k mražení.

Čačanská beztrnná – oblíbená odrůda, která je ceněna pro mimořádně velké, pevné a šťavnaté plody s výraznou sladkokyselou chutí. Plody dozrávají postupně od srpna až do října, což prodlužuje období sklizně. Čačanská beztrnná je vhodná do všech poloh a díky beztrnnosti usnadňuje sklizeň. Její plody se hodí především k přímé konzumaci, na džemy, marmelády i domácí šťávy.

Díky rozmanitosti těchto odrůd může každý pěstitel najít tu, která nejlépe odpovídá jeho potřebám, podmínkám a preferencím.

Kompletní průvodce pěstováním ostružin

Ostružiník je nenáročný keř, který vyžaduje chráněné a dostatečně prosluněné stanoviště, aby plody dobře dozrávaly a získaly příjemně sladkou chuť. Nejvhodnějším obdobím pro výsadbu je jaro (březen–duben) nebo podzim (říjen). Sazenice vysazujeme do hloubky odpovídající velikosti kořenového balu – měly by být v zemi stejně hluboko jako ve školce. Nejlépe prospívají v hlubokých, humózních a propustných půdách, ale bez problémů zvládnou i chudší kamenité půdy.

Ostružiny přečkají zimu obvykle bez problémů, odolají teplotám do −25 °C. Beztrnné odrůdy jsou však choulostivější, proto je v chladnějších oblastech nutné keře chránit chvojím, slámou nebo netkanou textilií.

Keře ostružiníku se sázejí v optimální vzdálenosti asi 3 metry od sebe, při zakládání živého plotu postačí vzdálenost 1 metr. Bujně rostoucí odrůdy s dlouhými výhony (až 6 metrů) je nutné vyvazovat k opoře – tou může být plot, pergola, drátěnka podél zdi nebo samostatná konstrukce z dřevěných sloupků s dráty.

Správná zálivka a hnojení ostružin

Pro dobrý růst a velké plody potřebují ostružiny pravidelnou zálivku, zejména v suchých obdobích během léta. Půdu kolem keřů je vhodné pokrýt mulčovací vrstvou (slámou, štěpkou či kůrou), která pomáhá udržet půdní vlhkost a potlačuje růst plevelů. Pro bohatou násadu plodů je také důležité keře přihnojit na jaře vyzrálým kompostem či rozloženým hnojem. Vyhněte se však nadměrnému hnojení dusíkem, protože podporuje především růst listů a snižuje plodnost rostliny.

Řez ostružiníku – jak správně postupovat

Nejplodnější jsou dvouleté výhony, a tomu je třeba přizpůsobit řez. Mladé výhony po vysazení zastřihneme na 20–30 cm, aby se lépe větvily. Každý rok ponecháme přibližně šest silných a zdravých výhonů, ostatní odstraníme. Šlahouny, které vyrůstají z paždí listů, v létě zkracujeme na 2–3 pupeny.

Ostružiny dozrávají postupně od srpna do konce září. Po skončení sklizně odstraníme odplozené větve až u země a zkrátíme také jednoleté výhony, což zajistí jejich dobré vyzrání před zimou. Na jaře provádíme pouze udržovací řez – odstraníme namrzlé nebo suché větve.

Jak množit ostružiník

Ostružiník se snadno množí hřížením nebo polovyzrálými řízky. Množení hřížením probíhá tak, že mladý výhon ohneme k zemi, připevníme kolíkem a překryjeme půdou. Zakoření během několika měsíců a na jaře následujícího roku můžeme zakořeněnou část oddělit a vysadit na trvalé stanoviště. Množení řízky provádíme v létě – polovyzrálé řízky zasadíme do vlhkého substrátu, kde za několik týdnů zakoření.

Ochrana ostružin proti chorobám a škůdcům

Ostružiníky občas napadají škůdci jako jsou mšice nebo roztoči, případně trpí plísňovými chorobami (například padlí či rez ostružiníku). Rostliny je proto dobré pravidelně kontrolovat. Prevencí je především správný řez, který zajistí dostatek vzduchu a světla uvnitř keře. Napadené části okamžitě odstraňujeme. Při silnějším napadení volíme ekologické přípravky (např. na bázi neemového oleje), případně vhodné insekticidy či fungicidy.

Časté chyby při pěstování ostružin

Mezi nejčastější chyby pěstitelů patří:

• Nesprávný řez, který vede k oslabení rostliny a snížení úrody.
• Nedostatečná nebo nevhodná opora, kvůli níž se výhony lámou nebo plody nedozrávají rovnoměrně.
• Přehnojování dusíkem, které způsobuje bujný růst zeleně na úkor plodnosti.
• Nevhodná vzdálenost výsadby, což vede k hustému porostu, špatnému provzdušnění a následnému výskytu plísní.

Tipy pro úspěšné pěstování ostružin

• Vždy dodržujte optimální vzdálenost při výsadbě ostružin.
• Nepodceňujte pravidelný řez a odstraňování odplozených větví.
• Používejte organická hnojiva pro zdravý růst rostlin a kvalitní plody.
• Dbejte na správnou ochranu před chorobami a škůdci.

Díky těmto doporučením se vyhnete nejčastějším problémům a zajistíte si bohatou a kvalitní sklizeň zdravých ostružin. Pokud budete dodržovat uvedené rady, můžete se každoročně těšit na velké, chutné a zdravé plody ze své zahrady.

Léčivé účinky ostružin a jejich využití pro zdraví

Ostružiny patří mezi mimořádně zdravé plody, bohaté na vitaminy, minerály a další bioaktivní látky. Obsahují velké množství vitaminu C, provitamin A, vitaminy skupiny B, vitaminy E a K, vlákninu, třísloviny, pektin i cenné minerální látky, jako jsou draslík, fosfor, vápník, hořčík a železo. Díky vysokému obsahu antioxidantů pomáhají ostružiny chránit tělo před škodlivými volnými radikály a významně podporují celkovou regeneraci organismu.

Pravidelná konzumace ostružin příznivě ovlivňuje imunitní systém, proto jsou velmi vhodné například v období chřipek a nachlazení. Plody pomáhají snižovat krevní tlak, působí protizánětlivě a antiskleroticky, a navíc jsou velmi účinné při léčbě zvětšené štítné žlázy. Ostružiny mají nízký glykemický index, takže jsou vhodným ovocem i pro diabetiky.

Výborné zdravotní účinky mají také listy ostružiníku, ze kterých lze připravovat léčivý čaj. Ostružinový čaj pomáhá při zažívacích potížích, průjmech a zánětech dutiny ústní. Listy obsahují také flavonoidy, které mají blahodárný účinek na cévní systém.

Ostružiny lze využít mnoha způsoby: nejúčinnější jsou v čerstvém stavu, ale velmi oblížbená je také šťáva z čerstvých plodů, která posiluje imunitu a regeneruje organismus. Díky nízkému glykemickému indexu jsou ostružiny vhodné také pro diabetiky. Oblíbený je rovněž ostružinový čaj nebo sirup, který je účinným přírodním prostředkem při nachlazení, chřipce či únavě.