Kukuřice setá (Zea L.) patří do rodu jednoděložních rostlin z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jde o jednu z nejčastěji pěstovaných obilnin na světě a je také jednou z nejvýnosnějších plodin - na 1 hektaru se urodí až šest tun kukuřice. Kukuřice pochází tropických a subtropických oblastí Jižní a Střední Ameriky. Byla tradiční plodinou Aztéků, Mayů a Inků. Dnes je rozšířená po celé zeměkouli a ve velkém se pěstuje i u nás.

Tyto robustní jednoleté trávy dorůstají výšky mezi 0,5 až 6 metry, kořeny pak pronikají do hloubky 1,5 - 3 m. Stébla mají 8 - 10 článků, jejich počet je dán odrůdou. Květy jsou jednopohlavné - samčím květenstvím je lata, která vyrůstá z posledního článku stébla, zatímco samičím je palice (klas) vyrůstající ve střední části rostliny.

Druhy kukuřice

Podle kvality zrna je možné kukuřici rozdělit na 5 základních typů, které mají různé využití. Některá zrna jsou určena pro přímou spotřebu, nebo výrobu mouky, jiná slouží jako potrava pro dobytek, jako základní surovina pro výrobu škrobu, nebo jsou vhodná pro lisování oleje. Existuje tedy kukuřice krmná, moučná, okrasná, obecná, indiánská a mnohé další. U nás se nejčastěji pěstují tyto dva typy kukuřice:

Cukrová kukuřice (sladká) - vařené klasy se běžně konzumují jako příloha k jídlu nebo samotné, zrna používáme pro přípravu chutných salátů a teplých jídel.
- Adika F1, raný hybrid, až 2 m vysoký
- Andrea F1, středně pozdní hybrid, až 1,6 m vysoký
- Aranka F1, velmi raná odrůda, supersladká
- Sachara, raná, výnosná odrůda s dobrými chuťovými vlastnostmi, vhodná pro přímý konzum i mražení

Kukuřice pukancová - sklízíme ji plně dozrálou, využívá se pro výrobu popcornu.
- Jantár F1, pozdní hybrid pukancové kukuřice
- Simona F1, úrodný, pozdní hybrid pukancové kukuřice vhodný do teplejších oblastí. Zrno je kulovité, středně velké, oranžové.

Pěstování kukuřice

Kukuřice je poměrně náročná na vláhu, má ráda hluboké, hlinitopísčité půdy a potřebuje dostatek slunce. Rostliny je možné si předpěstovat z osiva, díky čemuž bude možné kukuřici sklízet již o 3 týdny dříve. Sazeničky vyrostou za 5 týdnů. Další možností je výsev přímo na záhon, což je asi nejčastější postup. Půda musí mít teplotu alespoň 8 °C, u supersladkých druhů to musí být ještě o 2 °C více. Při výběru místa myslíme na to, že kukuřice cca za měsíc a půl vytvoří stěnu, která bude stínit. Kukuřici setou vyséváme v blocích alespoň 4 řad, čímž se zaručí dobré opylení a potřebné mikroklima, důležité ke zrání klasu. Kukuřice je vhodná pro postupné výsevy.

Sladkou kukuřici sklízíme ve stádiu mléčné zralosti a zpracováváme co nejdříve, pukancovou kukuřici sklízíme plně vyzrálou. Skladujeme v chladnu.

Kukuřice a účinky na lidské zdraví

Kukuřice je v rozvojových zemích jedním z nejdostupnějších zdrojů proteinů a kalorií. Výhodou kukuřice je, že neobsahuje gluten, což je protein nacházející se v jiných obilninách, jež u mnoha dětí způsobuje nesnášenlivost. Kukuřice obsahuje velké množství vitaminu B1, je naopak chudá na vitamin C. Dále obsahuje niacin a spoustu minerálních látek, jako je draslík, fosfor, hořčík a železo. Je bohatá na mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny, zejména na kyselinu linolovou. Z kukuřice se lisuje velmi výživný olej, který pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Cukrová kukuřice obsahuje 76 % vody a ve 100g dodává tělu 86 kcal. Čerstvá cukrová kukuřice obsahuje cca 3 % proteinů, v sušené jich je až 10 %. Nejvíce zastoupeným proteinem je zein, který obsahuje všechny esenciální aminokyseliny. Je také dobrým zdrojem rozpustné i nerozpustné vlákniny. Kukuřice neobsahuje gluten a tak ji dobře snášejí i lidé s celiakií. Doporučuje se konzumovat při zažívacích a střevních problémech, při chronických onemocněních ledvin.