Pórek neboli pór pravý (Allium porrum) je dvouletá rostlina pocházející z jižní Evropy a jihozápadní Asie. Patří do čeledi amarylkovitých a jejím nejbližším příbuzným je česnek. Spodní část rostliny ukrytá v půdě je kulovitá až vejčitá, nad zemí je tvořena robustním stonkem, který je schován za temně zelenými listy. První rok vyroste nať a ve druhém roce kvete. Kvetoucí pórek však již pěstitele nezajímá, protože v tuto dobu již nemá zelenina tak dobrou chuť a chybí ji i konzumní vlastnosti.

Druhy pórku

Letní pór - rychle roste, je vyšší, dorůstá do výšky jednoho metru, delší je i jeho konzumní (vybělená) část. Oproti zimnímu póru bývá tenčí, v průměru má kolem čtyř centimetrů.

Zimní pór - je kratší, ale silnější, průměr vyběleného stvolu přesahuje šest centimetrů. Vyrývat jej můžeme od září a bez problémů může zůstat v zemi i přes zimu. Snese i teploty okolo – 15 stupňů Celsia.

Mezi oblíbené odrůdy pórku patří

letní: Albos, Gigante Suizo, Golem, Starozagoski Kamuš (vegetační doba asi 150 dní)
podzimní: Elefant, Golem, Arkansas, Blizzard, Pollux (vegetační doba cca 200 dní)
zimní: Titus, Tango (odolné vůči mrazům)

Pěstujeme pórek

V současnosti jsou známy odrůdy pórku s různě dlouhou vegetační dobou a tak můžeme tuto zeleninu sklízet prakticky od července až do března dalšího roku. Pórek je velmi odolný, nevadí mu ani chladnější oblasti. Není nijak náročný na půdu, dobře se mu daří ve všech půdách, které jsou dostatečně hluboké, lehké a zásobené živinami a humusem. Nejlépe mu vyhovuje neutrální pH. Pokud chceme pórek sklízet v červenci, musíme již v lednu doma zasít semínka a předpěstovat si sazenice. V dubnu je pak přesadíme na záhon a od července do září můžeme sklízet úrodu. Sazenice vysazujeme do hloubky alespoň 10 cm, do rýh vzdálených od sebe 30 až 40 cm. Přímý výsev semen na záhon je možný od začátku dubna do cca 50 cm vzdálených řádků. Posléze křehké a mladé rostlinky, které nám ze semínek vzešly, vyjednotíme, aby zůstaly jen nejsilnější kusy.

Jakmile sazenice povyrostou, přihrnujeme k nim kopečky zeminy, čím zajistíme co nejdelší vybělenou část. Pórku zajišťujeme pravidelnou a vydatnou zálivku a neškodí mu ani přihnojování plnými hnojivy, jako je cererit či superfosfát. Abychom zamezili výskytu vrtalky pórové, přikryjeme záhon netkanou textilií. Musí však být dostatečně volná, aby se pod ní rostliny netísnily a měly dost prostoru k růstu. Po obvodu musí být zahrnuta zeminou, aby se pod ní nedostaly mouchy. Z letního pórku můžeme fólii sundat na konci června, ze zimního pak koncem září.

Pórek a účinky na lidské zdraví

Pórek je dietní zelenina bohatá na vitamíny (C, E a B3 – karoten), vlákninu a minerální látky, především draslík, železo, mangan, selen, vápník a fosfor. Nejvíce zdraví prospěšných látek je obsaženo v zelené listové části, proto je dobré zpracovávat pórek celý. Obsahuje také niacin a další významnou složkou v pórku jsou sirnaté silice, které napomáhají trávení a povzbuzují chuť k jídlu. Pomáhá také při nadýmání a zácpě. Ve 100g pórku je obsaženo 175 kJ, tj. 41,83 kcal. Pórek má močopudné účinky, jeho konzumace se proto doporučuje při léčbě revma, dny a při snižování cholesterolu. Tato zelenina příznivě působí také na cévní a trávicí soustavu a podporuje mozkovou činnost. Pórek rovněž ovlivňuje činnost imunitního systému a pomáhá hojení ran - má protibakteriální, protivirové i protikvasinkové účinky.