Brambory patří mezi nejčastěji pěstované plodiny nejen v České republice, ale i po celém světě. Ať už máte vlastní zahrádku, nebo pěstujete brambory v nádobách na balkóně, správná péče o tuto rostlinu vám zajistí bohatou úrodu. V tomto článku se dozvíte vše důležité – od výběru vhodné odrůdy přes optimální podmínky pro růst až po sklizeň a skladování. Přidáme i praktické tipy, jak předcházet nejčastějším chorobám a škůdcům, a poradíme, jak brambory správně uchovávat, aby vám vydržely co nejdéle.

Brambor – původ, historie a botanická charakteristika

Brambory se do Evropy dostaly v 16. století díky španělským dobyvatelům, kteří je přivezli z Jižní Ameriky. Zpočátku byly pěstovány spíše jako botanická kuriozita v zahradách šlechticů a klášterů. Historie pěstování brambor v Evropě a Česku ukazuje, že teprve v 18. století se začaly ve větší míře využívat jako zemědělská plodina, zejména v obdobích hladomorů, kdy se ukázaly jako nenáročný a výživný zdroj potravy.

Kdy se začaly pěstovat brambory v Česku?

V českých zemích se jejich pěstování rozšířilo koncem 18. století a během 19. století se brambory staly jednou z klíčových plodin zdejšího zemědělství.

Jak se brambory rozšířily do českého zemědělství?

Rozvoj pěstování brambor v českých zemích souvisel s reformami Marie Terezie a Josefa II., kteří podporovali jejich zavádění do zemědělské produkce. Hlavním důvodem bylo zajištění potravinové soběstačnosti a snaha snížit závislost na obilovinách, které byly citlivější na nepříznivé počasí a neúrodu. Stát i šlechtické rody organizovaly osvětu mezi rolníky, kteří si na brambory zpočátku zvykali pomalu. Velký rozmach jejich pěstování nastal v první polovině 19. století, kdy se staly jedním ze základních pilířů zemědělské produkce a důležitou součástí stravy obyvatel.

Jak vypadá rostlina bramboru?

Brambor hlíznatý (Solanum tuberosum) je vytrvalá rostlina z čeledi lilkovitých, pěstovaná jako jednoletá plodina. Pochází z Jižní Ameriky, konkrétně z horských oblastí And v Peru. Dnes patří mezi nejvýznamnější plodiny na světě a jsou pěstovány v různých klimatických podmínkách.

Bramborová rostlina má bohatě rozvětvenou lodyhu, která může být přímá nebo poléhavá a dorůstá výšky 60 až 100 cm. Její listy jsou řapíkaté a mírně ochlupené, květy mají bílou, růžovou nebo fialovou barvu se žlutými prašníky.

Kořeny bramboru a jejich význam pro růst hlíz – v podzemní části se nacházejí svazčité kořeny a oddenkové hlízy, které se liší tvarem, velikostí i barvou – od světle žluté po červenofialovou. Brambory neprodukují jedlé plody – hlavní částí rostliny jsou hlízy, které se využívají v kuchyni i v zemědělství.

Pěstování brambor: Kdy a jak je sázet, jak se o ně starat

Klíčení a správná teplota pro pěstování brambor

Brambory patří mezi rostliny, které mají rády chladnější a vlhčí klima, ale nesnášejí mráz. Pokud teploty klesnou pod bod mrazu, hlízy mohou zmrznout a stát se nepoužitelnými. Pro klíčení brambor je důležitá teplota půdy, která by měla být alespoň 6 °C. Nejlepší podmínky pro růst jsou při denních teplotách okolo 20 °C a nočních teplotách kolem 15 °C.

Jak připravit půdu pro pěstování brambor

Brambory nejsou příliš náročné na typ půdy, ale nejlépe se jim daří v propustných hlinitopísčitých půdách s pH mezi 5,5 a 6,5. Nevhodné jsou těžké, přemokřené půdy nebo příliš kamenité oblasti. Příprava půdy by měla probíhat na jaře – nejdříve je třeba ji hluboko prokypřit do hloubky alespoň 10 cm. Před výsadbou je vhodné přidat organické hnojivo nebo speciální hnojivo na brambory, které dodá rostlinám potřebné živiny.

Kdy a jak sázet brambory

S výsadbou brambor se začíná v dubnu, kdy již nehrozí mrazy. Před výsadbou se doporučuje použít certifikovanou sadbu brambor, která je odolnější vůči chorobám. Správné výsadbové brambory by měly mít narašené klíčky dlouhé 1–2 cm, být zdravé, bez plísně nebo poškození. Důležitý je také rozestup mezi bramborami:

• Řádky by měly být vzdálené 65 cm,
• jednotlivé hlízy v řádku by měly mít rozestup 30–35 cm.

Brambory začnou rašit přibližně po 3 týdnech od výsadby.

Jak o brambory pečovat během růstu

Aby byly brambory odolnější vůči nemocem a měly silnější kořenový systém, doporučuje se před výsadbou moření v lignohumátu po dobu 2–3 hodin. Tento přírodní přípravek podporuje růst rostlin a posiluje jejich odolnost.

Během vegetace lze rostliny pravidelně stříkat slabým roztokem lignohumátu, což zlepší jejich vitalitu. Pokud se objeví škůdci, jako jsou mandelinky bramborové, je nutné je mechanicky sbírat nebo použít přírodní postřik.

Zalévání a hnojení brambor během vegetace

Brambory nepotřebují nadměrné zavlažování, ale během suchých období je důležité je zalévat alespoň jednou týdně. Nejvíce vody potřebují v době květu a tvorby hlíz.

Hnojení by mělo být vyvážené – příliš mnoho dusíku způsobuje bujný růst natě, ale slabší tvorbu hlíz. Ideální jsou hnojiva bohatá na draslík a fosfor, která podporují vývoj hlíz.

Skladování brambor: Jak zajistit, aby vydržely co nejdéle

Hlízy brambor musí být skladovány ve tmě, suchu a chladu, ideálně při teplotě 4–6 °C. Pokud teplota překročí 6 °C, zvyšuje se fyziologická činnost brambor, což vede k předčasnému klíčení a tvorbě jedovatého solaninu.

Pro správné skladování brambor:

• Uchovávejte brambory v dobře větraném prostoru, kde je dostatek vzduchu.
• Brambory skladujte v bedýnkách nebo pytlích, aby nebyly namačkané.
• Chraňte je před světlem – jinak začnou zelenat a vytvářet solanin.

Druhy brambor: Jaké vybrat a k čemu se hodí?

Brambory se během staletí šlechtění vyvinuly do mnoha různých odrůd. Původní druh bramboru hlíznatého (Solanum tuberosum) dal vzniknout přibližně osmi základním druhům, ale díky křížení dnes existují tisíce variant. Například v Peru, odkud brambory pocházejí, je evidováno více než 6 000 různých odrůd, které se liší barvou, chutí, strukturou, dobou zrání a využitím v kuchyni. V České republice se nejčastěji setkáváme s rozdělením brambor podle jejich varného typu a období sklizně.

Brambory se dělí do tří základních varných typů podle obsahu škrobu a konzistence po uvaření.

Varný typ A - salátové brambory

Varný typ A zahrnuje pevné brambory s hladkou slupkou a lojovitou dužinou, které obsahují jen malé množství škrobu. Díky tomu si po uvaření zachovávají tvar a nerozpadají se. Jsou ideální pro vaření ve slupce, do bramborového salátu nebo jako příloha k lehkým pokrmům. Tyto brambory se často označují jako „salátové“ a mezi oblíbené odrůdy patří například Annabelle, Belana nebo Nicola.

Varný typ B - brambory s univerzálním využitím 

Varný typ B představuje polopevné brambory s univerzálním využitím. Obsahují střední množství škrobu a po uvaření mají jemnou, ale stále soudržnou strukturu. Hodí se do salátů, gulášů, polévek, jako přílohové brambory nebo k restování. Mezi známé odrůdy tohoto typu patří Marabel, Laura nebo Red Anna.

Varný typ C - brambory ideální na kaše a těsta

Nejmoučnější jsou brambory varného typu C, které mají hrubší slupku, vyšší obsah škrobu a po uvaření se snadno rozpadají. Právě kvůli této vlastnosti se nejlépe hodí na přípravu bramborové kaše, bramborového těsta, knedlíků, bramboráků a různých placek. Tento typ brambor je ideální pro pokrmy, kde je potřeba dobře se pojící konzistence. Mezi nejpoužívanější odrůdy patří Agria, Santé nebo Concordia.

Kromě těchto základních typů existují i přechodné varné typy AB nebo BC, kde rozdíly mezi jednotlivými odrůdami nejsou tak výrazné a brambory kombinují vlastnosti sousedních kategorií.

Dělení brambor podle doby sklizně

Brambory lze dále rozdělit podle doby sklizně. Rané brambory se sklízejí do 30. června a mají tenčí slupku, která se snadno oškrábe nebo se vůbec nemusí loupat. Jsou šťavnatější, mají jemnější strukturu a nižší obsah škrobu. Kvůli vyššímu obsahu vody nejsou vhodné pro dlouhodobé skladování a měly by se co nejdříve spotřebovat. Nejčastěji se využívají jako příloha, do lehkých salátů nebo k restování.

Naopak pozdní brambory, které se sklízejí po 30. červnu, mají pevnější slupku, vyšší obsah sušiny a lépe se skladují. Díky tomu vydrží po celou zimu a jsou univerzální pro různé způsoby zpracování. Mezi oblíbené pozdní odrůdy patří například Adéla, Marabel nebo Red Fantasy. Správné skladování v chladném, temném a suchém prostředí jim pomáhá zachovat čerstvost i několik měsíců.

Červené nebo fialové brambory - méně tradiční druhy brambor

Kromě běžně dostupných odrůd existují i méně tradiční druhy brambor, které se vyznačují specifickou barvou či chutí. Například fialové brambory obsahují vysoké množství antioxidantů a jejich dužina si po uvaření zachovává výraznou barvu. Červené brambory mají pevnější konzistenci a využívají se především do salátů a pečených pokrmů. Tyto speciální odrůdy se v českých obchodech objevují stále častěji a mohou být zajímavou alternativou k běžným typům brambor.

Tato rozmanitost odrůd umožňuje každému najít ideální brambory podle vlastních potřeb a preferencí. Správná volba varného typu i období sklizně může výrazně ovlivnit výslednou chuť a strukturu pokrmů, proto je dobré věnovat výběru brambor dostatečnou pozornost.

Brambory a jejich vliv na lidské zdraví

Brambory jsou cenným zdrojem živin a mají vyváženou nutriční hodnotu. Přibližně 80 % jejich hmotnosti tvoří voda, zatímco zbytek připadá na sacharidy, vlákninu a další složky. Nejvýznamnějším zdrojem energie v bramborách jsou glycidy ve formě škrobu, které tělu poskytují dlouhodobě využitelnou energii. Díky vysokému obsahu vlákniny podporují správnou funkci trávení a usnadňují průchod potravy střevy.

Brambory obsahují širokou škálu vitamínů, zejména vitamín C, který posiluje imunitní systém, podporuje tvorbu kolagenu a chrání buňky před oxidativním stresem. Přestože obsah vitamínu C v čerstvých bramborách dosahuje až 20 mg na 100 g, jeho množství se vařením snižuje, zejména při dlouhém vaření ve vodě. Dále jsou brambory bohaté na vitamíny skupiny B, především B6 (pyridoxin), který pomáhá udržovat zdravý nervový systém, B1 (thiamin), důležitý pro metabolismus sacharidů, a B3 (niacin), který podporuje správnou funkci kůže a zažívacího traktu.

Z minerálních látek obsažených v bramborách dominuje draslík, který tvoří přibližně 60 % všech minerálních látek v bramboře. Draslík pomáhá udržovat rovnováhu tekutin v těle, podporuje zdravou činnost srdce a snižuje krevní tlak. Právě proto jsou brambory součástí diuretických diet určených pro pacienty s onemocněním ledvin nebo vysokým krevním tlakem. Kromě draslíku obsahují i železo, fosfor, zinek a antioxidanty, které pomáhají bojovat proti volným radikálům a podporují celkovou vitalitu organismu.

Brambory mají pozitivní vliv na regeneraci buněk a hojení ran. Obsahují látku alantoin, která urychluje proces hojení a podporuje obnovu tkání. Tato vlastnost je využívána nejen ve výživě, ale také v přírodní kosmetice, kde se extrakty z brambor přidávají do regeneračních mastí a pleťových masek.

Kalorická hodnota brambor závisí na způsobu přípravy. Vařené brambory obsahují přibližně 80 kcal na 100 gramů, což z nich činí nízkokalorickou přílohu vhodnou i pro redukční diety. Pokud jsou brambory smažené, jejich energetická hodnota výrazně stoupá – hranolky mohou mít až 500 kcal na 100 gramů a průmyslově vyráběné chipsy mohou obsahovat až 40 % tuku. To je důvod, proč se smažené varianty nedoporučují při zdravém stravování.

Při konzumaci brambor je však důležité dbát na jejich správné skladování. Zelené části brambor obsahují solanin, přírodní glykoalkaloid, který je ve vyšších dávkách toxický. Proto je důležité brambory skladovat v temném, suchém a chladném prostředí, aby nedošlo k jejich zelenání a zvýšení hladiny solaninu. Pokud brambory zezelenají nebo začnou klíčit, je vhodné je před konzumací důkladně oloupat nebo vyřadit.

Brambory jsou nejen chutnou, ale i zdraví prospěšnou potravinou, která se dá využít v pestré škále jídel. Díky svému složení podporují zažívání, činnost srdce, nervovou soustavu i regeneraci organismu. Při správném skladování a šetrné přípravě mohou být součástí vyváženého jídelníčku bez obav o nadměrný příjem kalorií.

Brambory v kuchyni: Jak je správně využít?

Brambory jsou jednou z nejvšestrannějších surovin v kuchyni a nacházejí široké využití ve slaných i sladkých pokrmech. Díky rozdílným vlastnostem jednotlivých odrůd je důležité vybírat správný typ brambor podle způsobu přípravy. Pevné varné typy jsou ideální pro saláty, vaření ve slupce nebo restování, zatímco moučnaté brambory se hodí pro přípravu kaší, knedlíků, bramborového těsta nebo polévek. Univerzální typy se dají použít téměř na vše a jsou nejčastější volbou v běžném vaření.

Kromě tradičních vařených či pečených brambor existuje mnoho dalších způsobů, jak je využít. V české kuchyni jsou základem oblíbených pokrmů, jako jsou bramboráky, lokše, škubánky nebo bramborové knedlíky. Brambory se dají také zapékat se sýrem, smetanou nebo bylinkami, což zvýrazní jejich chuť a dodá jim jemnou texturu. Ve světové gastronomii mají brambory nezastupitelné místo – ve Francii jsou populární gratinované brambory dauphinoise, v Itálii se z nich připravují noky (gnocchi) a ve Španělsku nechybí v tradiční omeletě tortilla de patatas. Díky své neutrální chuti a schopnosti vstřebávat různé přísady jsou brambory ideálním doplňkem k masu, rybám i zelenině a mohou být součástí lehkých i vydatných jídel.