Artyčok je vytrvalá, až 1,5 metrů vysoká rostlina s velkými listy, která patří do čeledi hvězdicovité. Pochází původem ze Středomoří a i dnes se pěstuje převážně v teplých oblastech jižní Evropy a severní Afriky. Největší plantáže se nachází ve Španělsku, Francii a Itálii. Díky své dekorativní podobě je artyčok oblíbený nejen jako zelenina, ale také jako okrasná rostlina v zahradách. U nás se pěstuje jen výjimečně. V červenci a srpnu modře kvete a právě část, kterou využíváme pro přípravu pokrmů, je šťavnaté poupě rostliny. Konkrétně konzumujeme zdužnatělé lůžko nerozvinutého květu. Plod artyčoku nazýváme nažka. Nejčastěji pěstovaným druhem je artyčok zeleninový (Cynara scolymus L.). Existují také další odrůdy, například fialový artyčok (Cynara cardunculus), který je ceněn pro svou jemnější chuť a vyšší obsah antioxidantů.

Pěstování artyčoků v českých podmínkách může být náročnější, ale s vhodnou péčí je možné dosáhnout kvalitní sklizně i u nás. Pokud vás zajímá, jak pěstovat artyčoky na zahradě, a hledáte tipy na nejlepší odrůdy pro naše podmínky, čtěte dál.

Pěstování artyčoku na zahradě 

Artyčoky pochází z teplomilných oblastí a nesnáší studené podnebí ani mrazy pod –10 °C. Pokud je tedy chceme pěstovat v našich podmínkách, musíme jim připravit správné podmínky – slunečné, vyhřívané a chráněné místo.

Výběr stanoviště a půdy

Artyčoky mají rády lehkou, výživnou a propustnou půdu. Nejvhodnější půda pro artyčoky je s neutrálním až mírně zásaditým pH a bohatá na organickou hmotu. Přidání kompostu nebo dobře rozloženého hnoje podpoří zdravý růst rostlin. Dobrá drenáž je zásadní, aby se předešlo hnilobě kořenů.

Výsev a výsadba artyčoku

V průběhu března zasadíme do květináčů semena, přičemž je vhodné udržovat teplotu kolem 20 °C pro optimální klíčení. Ven je možné artyčoky vysazovat až ve druhé polovině května, kdy pominou rizika pozdních mrazíků.

Před výsadbou ven je důležité rostliny otužovat postupným zvykáním na venkovní podmínky. Při výsadbě je třeba mezi rostlinami dodržet rozestupy alespoň 75 cm (tři čtvrtě metru), protože artyčoky potřebují dostatek prostoru k růstu.

Péče o artyčok během růstu

Po celou dobu růstu je nutné zeleninu vydatně zalévat, okopávat a odplevelovat. Udržování půdy vlhké, ale ne přemokřené je klíčové – přemokřená půda může vést k hnilobě kořenů.

Během sezóny je vhodné pravidelně přihnojovat organickými hnojivy, například kompostovým čajem nebo zředěným hnojivem z kopřiv.

Ochrana artyčoku před škůdci: Artyčoky mohou napadat mšice nebo slimáci. Proti mšicím je vhodné použít postřik z mýdlové vody, slimáky lze odradit mulčováním pilinami nebo použitím přírodních bariér, jako jsou drcené skořápky.

Sklizeň artyčoku

Sklizeň artyčoků se provádí dříve, než začnou květy rozkvétat. Listy by měly být ještě tmavozelené. Úbory řežeme se stopkou dlouhou přibližně 5 až 10 cm. Místa řezu je dobré zatřít citronem, aby nezhnědla.

Pravidelná sklizeň podporuje tvorbu dalších poupat a prodlužuje sklizňové období. Nejlepší čas na sklizeň je ráno, kdy jsou artyčoky nejšťavnatější.

Přezimování artyčoku

Na zimu k rostlinám přihrneme půdu, těsně u povrchu odstřihneme květy i listy a přikryjeme chvojím. V chladnějších oblastech je vhodné přidat vrstvu mulče nebo slámy pro lepší izolaci.

Další možností, jak přezimovat artyčok, je vykopat jej i s kořeny a na zimu uložit do sklepa, fóliovníku nebo pařeniště. Teplota by se měla pohybovat kolem 0–5 °C, aby rostlina nepřemrzla, ale zároveň nezačala předčasně rašit.

Pokud artyčok pěstujete jako jednoletou rostlinu, můžete semena na jaře znovu vysít pro čerstvou úrodu.

Pěstování artyčoku ve skleníku

Pěstování artyčoku ve skleníku je ideální volbou pro zahrádkáře v chladnějších oblastech, kde rostliny nemají dostatek tepla k optimálnímu růstu. Skleník poskytuje stabilní teplotu, chrání rostliny před mrazem a prodlužuje vegetační období.

Výsev a výsadba ve skleníku

Semena artyčoků lze vysévat již v únoru nebo březnu do květináčů a následně je přemístit do větších nádob nebo přímo do půdy ve skleníku. Skleník by měl být umístěn na slunném místě, protože artyčoky preferují teplé, slunné prostředí.

Půda by měla být lehká, výživná a dobře propustná, s neutrálním až mírně zásaditým pH. Pro podporu růstu je vhodné přidat kompost nebo dobře rozložený hnůj.

Péče o artyčok ve skleníku

Během růstu je důležité pravidelně zalévat, aby půda zůstala vlhká, ale ne přemokřená. Skleník je třeba pravidelně větrat, aby se předešlo vzniku plísní, které mohou artyčoky ohrozit.

Pravidelné hnojení organickými hnojivy (např. kompostový čaj, extrakt z kopřiv) podpoří zdravý vývoj rostlin a tvorbu poupat. Sledujte rostliny na případné napadení mšicemi, které mohou být ve skleníku častější.

Sklizeň artyčoku ve skleníku

Sklizeň artyčoků ve skleníku může začít dříve než při venkovním pěstování, často již na konci května. Poupata sklízejte dříve, než začnou kvést, a řežte je se stopkou dlouhou 5 až 10 cm.

Přezimování artyčoku ve skleníku

Na zimu artyčoky přikryjte chvojím nebo mulčem, pokud skleník není vytápěný. V případě extrémních mrazů můžete rostliny přemístit do chladnějších prostor, jako je fóliovník nebo pařeniště, kde budou lépe chráněny před nízkými teplotami.

Artyčok a účinky na lidské zdraví

Artyčok je nejen chutná, ale i velmi zdravá zelenina s řadou příznivých účinků na lidský organismus.

Výživové hodnoty artyčoku

Artyčok je bohatým zdrojem karotenoidů, vitamínu C, vitamínů skupiny B (zejména B9 – kyseliny listové), vápníku, železa, hořčíku, zinku a draslíku. Má nízký obsah sodíku a téměř žádný tuk. V jednom středně velkém artyčoku se nachází přibližně 25 kalorií a je tak vhodný i při redukčních dietách.

Hlavní zdravotní přínosy artyčoku

• Podpora trávení a funkce jater:
  Artyčok obsahuje látku cynarin, která stimuluje tvorbu žluči a podporuje činnost jater. Díky tomu pomáhá při poruchách trávení, nadýmání a pocitu těžkosti po jídle.

• Detoxikační účinky:
  Díky vysokému obsahu antioxidantů (bioflavonoidy, steroly) pomáhá artyčok chránit buňky před poškozením volnými radikály. Podporuje vylučování toxinů a je skvělou součástí detoxikačních kúr.

• Vliv na hladinu cholesterolu a cukru v krvi:
  Artyčok může snižovat hladinu „špatného“ LDL cholesterolu a přispívat ke zvýšení „dobrého“ HDL cholesterolu. Obsahuje inulin, který pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi, což je přínosné pro lidi trpící diabetem 2. typu.

Další pozitivní účinky artyčoku

• Podpora imunitního systému:
  Díky obsahu vitamínu C artyčok posiluje obranyschopnost organismu a pomáhá bojovat proti infekcím.

• Antioxidační vlastnosti:
  Steroly a bioflavonoidy chrání organismus před účinky škodlivých volných radikálů a mohou zpomalovat proces stárnutí buněk.

• Tradiční využití v lidovém léčitelství:
  V tradiční medicíně se artyčok používal jako prostředek proti artritidě, revmatismu a dokonce i jako afrodiziakum.

Využití artyčoku v kuchyni 

Příprava artyčoku zabere poměrně dost času. Konzumovat jej můžeme syrový, zakápnutý olivovým olejem a citrónovou šťávou, ale také vařený, dušený, nakládaný, smažený, nebo třeba grilovaný. Z artyčoku je třeba nejdříve odstranit vrchní lístky, seříznout stonek a horní čtvrtinu bulvy. Poté se artyčok vloží do vody s octem nebo citronovou šťávou (na 1l vody 1 lžíci), aby zůstala zachována jeho barva. Vaří se 30 až 45 minut. Že jsou hotové, poznáte podle toho, že jdou lístečky lehce vytrhnout. Jakmile je uvařen, konzumuje se tak, že se z něj odtrhávají jednotlivé lístky, které se namáčejí do omáček. Také je možné artyčoky plnit různými náplněmi – oblíbené jsou zejména ty masové, nebo kuskus. Mohou být také chutnou součástí zapékaných těstovin či omelet, skvěle se hodí i ke steakům. Nakládané artyčoky pak najdou své využití především ve studené kuchyni, kdy jsou součástí předkrmů, chuťovek, ale také na pizze.

Jak nakupovat artyčok

Artyčoky se dají koupit jak v syrovém stavu, tak i naložené, které jsou také běžnější. Na čerstvé artyčoky narazíte spíše výjimečně, v sezóně se mohou objevit na pultech supermarketů. Jejich hlavní sezóna je na počátku jara, tedy od března do dubna a pak také na podzim. Čerstvý artyčok má pevné listy a nesmí působit seschlým dojmem. Vybíráme raději menší, kulaté plody s hladkými listy. Konzervované artyčoky je možné skladovat v suchém a chladném prostředí. Čerstvé artyčoky je třeba co nejdříve spotřebovat. Mohou se uchovávat neomyté v lednici po dobu maximálně 3 dnů, uvařené je potřeba sníst ihned.