Zima představuje jisté úskalí v úspěšném pěstování pokojových rostlin. Stejně jako nám lidem, tak i kytičkám v zimě chybí hlavně sluneční paprsky. Proto se rostliny ukládají k pomyslnému zimnímu spánku, to znamená, že příliš nerostou, přepnou se do úsporného režimu a odpočívají. Za šetření energie považují například i shazování spodních listů, což má ovšem za následek jejich větší náchylnost na okolní podmínky a častěji kvůli tomu také podléhají nemocem. Péči o rostliny musíme v zimních měsících přizpůsobit jejich momentálnímu stavu a potřebám.

Důležité je umístění

„Spící“ pokojové rostliny v zimě nepotřebují tolik péče jako v jiných částech roku, jsou však náchylné na přelévání a tepelné změny. Šok jim může způsobit střídání horkého vzduchu od radiátoru s ledovým průvanem při větrání. Rostliny se proto musí na zimu umístit někam, kde budou chráněny před suchým horkem, jinak začnou hnědnout a usychat. Rovněž by měly stát v místě, kde neproudí chladný vzduch. Pokud je umisťujete například do prostoru mezi okny, mohou být během mrazivých nocí nenávratně poškozeny. Důležité je nalézt jim místo s pokojovou teplotou, kde bude zároveň dostatek světla.

Na umístění rostlin jsou vhodné například předsíně, ne v každé předsíni je ale onen potřebný dostatek světla. Pokud ovšem pěstujete tropické rostliny jako je ananasovník nebo orchideje, můžete je nechat na teplejších místech, kde jim bude dobře. Tyto květiny zvládnou teploty okolo 20°C i více. Některé rostliny jsou však náročnější, pro svou existenci potřebují okenní pařeniště či pokojový miniskleník. Takové jsou například masožravky nebo některé druhy orchidejí.

Se zálivkou jen střídmě

Pokojové rostliny v zimě nepotřebují tolik vody, proto pozvolně omezujeme zálivku. Nejčastější chybou je, že když rostliny chřadnou, tak je začneme ještě více zalívat. Přelévání je však v zimě pro mnohé pokojovky mnohem horší než případné sucho, se kterým se snášejí podstatně lépe. Pokud je zemina příliš nasáklá vodou, špatně propouští kyslík ke kořenům. Tím vznikají hnilobné bakterie, které napadají kořenový systém, a rostlina uvadá. Pokud by k něčemu takovému došlo, nechejte kořenový obal pořádně vyschnout. Pokud už kořeny zahnívají, odstraňte jejich uhnilou část a rostlinu přesaďte do jiné zeminy.

Podobně, jako se omezuje zálivka, se musí během zimy v místnostech s teplotou pod 15 stupňů, omezovat také rosení listů. V přetopených bytech je však nutné listy rosit pravidelně. Rostlinám úplně postačí, když je zalijeme jednou týdně, více toho opravdu nepotřebují – květináč by neměl zůstávat mokrý.

Pozor na škůdce

Během zimy dochází také k rozvoji nejrůznějších chorob a častěji se vyskytují škůdci. Pokud jde o choroby, tak se nejčastěji setkáte s plísněmi a hnilobami v kořenové části nebo na kmínku. Tento problém se můžete pokusit vyřešit použitím vhodných fungicidů. Objevit se může také skvrnitost listů, která nastává v důsledku přílišného rosení nebo při vyšší vlhkosti vzduchu. Jednoduchou prevencí je odstraňování zvadlých a poškozených listů a samozřejmě omezená zálivka i rosení.

Čas od času prohlédněte rostlinu, jestli nebyla napadena nějakým škůdcem. Nejčastěji jde o mšice, puklice, červce, molice a svilušky. Zimní období je pro ně doslova ideální, milují totiž suchý vzduch. V případě, že je nález pozitivní, rostlinu od ostatních izolujte a ihned začněte s léčbou. Pokud jste na škůdce přišli brzy, mnohdy stačí rostlinu osprchovat nebo přetřít vlhkým hadříkem. Postup zopakujte, a pokud nepomůže, přichází na řadu chemický postřik. Nejvhodnější jsou ekologické postřiky na bázi přírodních látek, které neškodí vám ani vašim domácím miláčkům.

Jestliže jste se přesto rozhodli pro čistou chemii, je aplikace v bytě poněkud problém. Rostlinu nemůžete vzhledem k teplotám vynést ani ven, protože by utrpěla teplotní šok. Jak tedy postupovat? Nejvhodnější je odnést napadenou rostlinu do neobývaných prostor – například do sklepa. Tam proveďte postřik a rostlinu na místě ponechejte v izolaci. Postřik můžete během týdne nebo dvou týdnů několikrát opakovat. Škůdci se však nevyskytují pouze na listech rostlin, často se ukrývají také v půdě. V tomto případě nezbývá než rostlinu přesadit do nové zeminy. I když přesazování rostlinám v zimě příliš nesvědčí, nemáte na vybranou.

Co ještě udělá rostlinkám dobře?

Pokud chcete, aby se vaší flóře doma dařilo, věnujte pozornost také jejímu vzhledu. Z lesklých listů alespoň jednou týdne utírejte prach, pokud jsou listy chlupaté, použijte na ně štěteček. Jestliže nejsou listy čisté, nemůže rostlina přijímat světlo, kterého v zimě ani tak moc není. Čas od času můžete použít také lesk na listy, který prach odpuzuje. Tento přípravek obsahuje parafínový olej, který slouží zároveň jako ochrana proti škůdcům. Nepoužívejte jej však častěji než jednou za 3 měsíce. Hodí se ovšem jen na rostliny s hladkými listy, používat by se neměl na palmy, orchideje, kapradiny, fialky a další rostliny s chlupatými listy. V zimním období pokojové rostliny nehnojte, nesvědčí jim to. Začít s tím můžete až v březnu. Není kam spěchat ani s přesazováním, všechny tyto práce se provádějí až na jaro.

Pokud budete v zimě dodržovat tyto jednoduché zásady, uvidíte, že vaše pokojovky budou plné síly a připravené na jarní rozkvět. Naše péče o ně je odměnou za to, že nám v našich obydlích zvlhčují ovzduší, pohlcují prach a další škodliviny a především jejich zeleň působí blahodárně na naši mysl.

- jap -