Čím začít?

Prvním předpokladem je vědět kde kaktusy budeme pěstovat, jestli na přímo na okně ve skleněné vitríně nebo dokonce venku na zahradě. Podle toho vybíráme vhodný druh. Začátečníci by měli nejdříve sáhnout po nenáročných kaktusech, které jsou ochotné tolerovat nějakou tu chybu. Poměrně tvrdé zacházení snáší kaktusy rodu Lobivia a Mediolobivia, které mají typické kulaté „tělo“ s různě dlouhými a rozmanitě zbarvenými ostny. Oba zástupci rodu lobivia milují slunce a při správné péči ochotně a bohatě kvetou. To znamená přes zimu nezalévat a dopřát kaktusům co nejvíce světla. V létě je jim naopak potřeba zálivku dopřát. Těm, kdo často přes léto opouštějí domov a nemají na pečování o kytičky čas, budou vyhovovat drobné kulovité kaktusy s mnoha odnožemi, které zakrátko vyplní celý květináč. Jsou to Rebutie. Jejich zvláštností je požadavek na sucho, především v období letních veder, kdy jim zálivka doslova škodí. Bizarní, tak trochu „nahatý“ kaktus rodu Gymnocalycium je pro začátečníky naprosto ideálním druhem. Je méně náročný na světlo (snese i pobyt dále od okna) a přesto dobře kvete. Bohužel květ vydrží svěží jen jediný den. Pro milovníky sloupovitých krasavců je dobrou volbou rod Cereus, z nichž oblíbený „dědek“ s dlouhými bíle zbarvenými vlasy je ozdobou každé kaktusářské sbírky. Všechny Cereusy milují hodně slunce a minimální zálivku. Z ostatních druhů je celá řada dalších, například beztrnná Astrophyta, spousta druhů mammilarií, opuncie či zvláštní Rhipsalis, lidově zvaný věšák. Jaké má který druh požadavky na pěstování se dá zjistit v  publikacích o pokojových rostlinách nebo přímo dotazem při nákupu rostlin v květinářství.

Potřebují kaktusy vodu?

Samozřejmě, že ano. Pro svůj zdárný růst potřebují kaktusy světlo, teplo, vodu a substrát. V našich končinách nemůžeme většinou optimum světla zajistit, proto je vhodné umístit rostliny co nejvíce k oknu a v létě je přestěhovat na balkón či zahradu. Ideální letněním kaktusů by mělo probíhat v polostínu, kde nehrozí popálení rostlin ostrým sluncem. Stejně přehřátí rostlin na jaře i v létě hrozí i v malých prostorech mezi okny nebo v malých skleníčcích.   Pro zálivku je vhodná odstátá voda. Zálivka musí být v souladu s teplotou a sluníčkem, nejvíce vody kaktus vyžaduje v květnu a v září, kdy může stát ve vodě i několik dní. V říjnu kaktusy pomalu připravujeme na zazimování. Zálivku naprosto vynecháme a před příchodem prvních mrazíků je přeneseme do chladné místnosti (s teplotou maximálně dvanáct stupňů), kde zimu bez úhony přečkají. Jestliže máme doma přes zimu tepleji, pak kaktusy stejně nezaléváme. Sice se trochu „scvrknou“, ale stejným procesem procházejí kaktusy i na svých původních stanovištích ve volné přírodě. Jakmile kaktus na jaře na temeni zesvětlá je to známka začínajícího růstu a pak můžeme začít postupně se zálivkou.

Se substrátem a přesazováním si není třeba příliš lámat hlavu. Speciálně namíchaná směs pro kaktusy je k dostání v každém zahradnickém hypermarketu a o správný čas k přesazení se kaktus přihlásí téměř sám, když kořeny kompletně zaplní původní květináč. Z dekorativního pohledu jsou kaktusy pokojovou květinou jako každá jiná. Proto velmi záleží na sladění rostliny a materiálu, ve kterém ji pěstujete. Můžete si vybrat buď přírodní, nebo plastové nádoby. Z přírodních materiálů přichází v úvahu terakota (pálená hlína), glazovaná keramika či pálená keramika, s nimiž se kaktusy dobře snášejí. U plastových květináčů je však třeba dávat pozor na přemokření kořenů kaktusů, protože zemina v plastu déle vysychá. Ale na to jistě přijdete sami.

Autor: Irena Forejtová