Zahradním architektem sami sobě

Nejpůsobivějších barevných efektů na zahradě dosáhneme zejména pomocí vzrostlých stromů v kombinaci s keři a popínavými dřevinami. Pro barevnou podzimní náladu lze doporučit třeba jeřáb obecný (Sorbus aucuparia) a jeho odrůdy. Pro tento strom mluví hned celá řada dobrých vlastností. V jarním období potěší dekorativními květy, ze kterých se na podzim vyvinou nádherně zbarvené plody, sloužící až do zimy jako cenná potrava pro ptactvo, jež si možná i kvůli chutným plodům jeřábů vybere vaši zahradu za dočasný domov. Vedle těchto efektů samozřejmě jeřáby nezapomenou ani na nepřehlédnutelnou přehlídku podzimních barev listí. Další rostlinou, která může do vaší zahrady přinést podzimní rozruch je škumpa (Rhus), která na podzim převléká své jinak zelené listy do oranžových až šarlatových odstínů. Tato rostlina je dekorativní i svým tvarem koruny a zajímavými plody. Je však silně jedovatá, proto by neměla být v blízkosti míst, kde se s oblibou hrají děti. Barevné hrátky podzimu si však můžete užít i v případě, že k zahradnímu odpočinku máte k dispozici i velmi malý prostor. Pro tyto situace nejlépe poslouží popínavé dřeviny, které vyplňují vertikální prostor při minimální náročnosti na plochu. Jednou z nejhezčích popínavých rostlin podzimu jsou přísavníky (Parthenocissus), které se na podzim exkluzivně vybarvují do zářivých barev. Na přechodnou dobu pomohou dosáhnout velmi zajímavých efektů a to jak na pergolách, tak na stěnách a zdích. Zajímavé vybarvení listů rostlin podporuje dostatek slunečního svitu, proto připravte rostlinám takové místo, kde si alespoň část dne užijí dostatek slunce.

Kolik potřebuje strom místa?

Malá sazenice nedává ani tušit, jak vysoký bude strom za pět, deset či dvacet let. Než strom koupíte a zasadíte, nebojte se zeptat na jeho velikost v dospělosti. Velikán dorůstající více jak osmi metrů se hodí pro rozlehlou zahradu. Do malé se sice vejít může, ale za pár let jeho větve zastíní celý prostor a pak nezbývá než jej předčasně pokácet. Rovněž nechráněné plochy před větrem nejsou pro výsadbu - a zvlášť osamocených stromů - nejvhodnější polohou. Tehdy je lépe volit vyšší keře ve skupině, které náporu větru snáze odolají a vysokých stromů se raději vzdát. Stejné pravidlo platí i pro malé zahrádky, kde se uplatní pestrá výsadba jehličnanů a listnáčů, stálezelené rododendrony a popínavé dřeviny.

Řez a prosvětlování

Úprava listnatých stromů řezem záleží na tom kterém druhu. Některé dřeviny snáší řez dobře jako například javor (Acer), který se vysazuje jako solitéra nebo se uplatňuje při výsadbě stříhaného živého plotu. Některé dřeviny řez naopak nesnášejí vůbec. Citlivé jsou ořešáky, kde hrozí nebezpečí, že po řezu uschnou, ale i magnólie, která po zásahu nůžkami nepokvete. Pupeny se totiž vyvíjejí na koncích letorostů. Jediným zásahem do koruny stromu může být udržovací řez, kdy je koruna stromu přehoustlá nebo hrozí pád uschlých větví. Řez se provádí na podzim po opadu listů nebo nejlépe v předjaří než stromy začnou rašit. Tvarování živých plotů z listnáčů je řez, kterým podpoříme zahuštění porostu, což je v tomto případě žádoucí. Provádí se dvakrát za sezónu, v průběhu května a v srpnu.

Autor. Irena Forejtová