Jahoda je souplodí nažek rostoucích na šťavnatém zdužnatělém květním lůžku jahodníku (Fragaria), který spadá do čeledi růžovitých. Toto drobné ovoce je velmi oblíbené pro svou lahodnou chuť. Kulturní jahodníky byly vyšlechtěny z několika druhů divokých jahodníků. Jahody jsou dnes pěstovány jak na zahrádkách, tak i na obrovských plantážích po celém světě. K největším pěstitelům jahod v současnosti patří USA, Španělsko, Itálie, Francie i Japonsko.

Jahodník je vytrvalou rostlinou se střídavými trojčetnými listy v přízemní růžici. Rostliny mají jednoduchý nebo rozvětvený podzemní oddenek, na jehož koncích vyrůstají listové růžice. Z přízemních listů často vyrůstají nadzemní šlahouny, kterými se rostlina vegetativně rozmnožuje. Jahodník má pravidelné pětičetné květy s bílými nebo nažloutlými okvětními lístky. Plodem jsou nažky, které se vytvoří na zdužnatělém kulovitém nebo kuželovitém květním lůžku.

Druhy jahod

Jahody rozdělujeme na dva základní druhy – zahradní a lesní.

Jahoda zahradní

– neboli jahodník velkoplodý, je svým vzrůstem větší, než plané druhy jahod, stejně tak má i větší plody, které obsahují velké množství vody. Plody dorůstají velikosti až 5 cm.

Jahody zahradní je možné podle doby sklizně dělit na:
Jednouplodící – sklizeň probíhá pouze jednou do roka, v případě dlouhého léta dvakrát
Stáleplodící – sklizní je do roka více, jde o tzv. americké jahody
Měsíční – plody mají velikost lesních jahod, jahodníky plodí jednou do měsíce, lze je pěstovat i v květináči
Popínavé - přinášejí plody i na odnožích od června do prvních mrazů

Z raných odrůd jsou vhodné Kamu, Gorella, Dukat a Elvira, po nich dozrávají Karmen, Induka a Dagmar. Pozdními odrůdami jsou Redgauntlet, Senga Sengana a nejpozdnější Bounty a Elista. Existují také stále plodící odrůdy jako Ostara a Lidka. Zajímavostí je jahodník bílý (Fragaria vesca), což je relativně nová a nevšední odrůda jahodníku.

Jahoda lesní

– má malé, velmi aromatické plody, které dosahují velikosti 0,5 až 1 cm.

Pěstování jahod

Jahody se velmi snadno pěstují a tak se běžně vyskytují na českých zahrádkách. Stanoviště pro pěstování jahod mělo být dostatečně prosluněné. Jahody by také neměly trpět nedostatkem živin a vody. Ideální je mírné zastínění třeba mladými stromky či keři, protože chrání rostliny před přílišným žárem a větry. Jahody půdu značně vyčerpávají, proto by měla být kultura dvouletá. Jahody se vysazují koncem léta, méně pak na jaře. Existuje také chlazená sadba, která se prodává bez listů a většinou se vysazuje v červnu při důkladné zálivce. Podzimní výsadbu je třeba provést co nejdříve, aby rostliny do zimy dobře zakořenily.

Hnojit půdu pro jahody je dobré chlévskou mrvou rok předem na podzim, ale nejpozději v roce výsadby na jaře. Před výsadbou lze použít i kompost. Dále je třeba vpravit do půdy 100 g kombinovaného hnojiva cca 1 m2 (NPK a Synferta). Po vysazení je dobré rostliny přimáčknout, aby se kořeny s půdou lépe spojily. Vhodná je důkladná zálivka ke kořenům. Jahody sázíme do řádků vzdálených od sebe 70 cm, kde je třeba dodržet vzdálenost 30 cm i více, podle druhu odrůd. Zabráníme tím hnití a vzniklý prostor oceníme i při sbírání. Je dobré, aby řádky směřovaly od severu k jihu a aby byly během dne stejnoměrně osluněny.

Do zakořenění jahody pravidelně a vydatně zaléváme. Po dvou týdnech po výsadbě můžeme rostliny přihnojit kombinovaným hnojivem. Povrch půdy ošetřujeme mělkou okopávkou. Jahody sklízíme ručně, kdy je otrháváme z jahodníku. Sklízíme je, jakmile mají svěže červenou barvu, tedy když jsou dozrálé. Ideální dobou pro sklizeň je dopoledne, kdy jsou již suché, ale zároveň ještě lehce podchlazené a zůstávají tak déle čerstvé. Natrhané jahody je možné po nějakou dobu uchovávat v lednici nebo na jiném chladném místě. Na zimu k rostlinám přihrneme zeminu, aby tolik nestrádaly. Vhodné je také mulčování rašelinou, slámou nebo jiným materiálem. Stále plodící jahody jsou na podzim oslabeny opakovanou sklizní, proto je vhodné je přikrýt chvojím.

Jahody a účinky na lidské zdraví

Jahody jsou z 87% tvořeny vodou a oproti jiným druhům ovoce mají jen malý podíl přírodních cukrů. Jsou bohatým zdrojem vitamínu C, kterého se v plodech nachází přibližně tolik, co v citrusových plodech (dle odrůdy 40 – 90 mg/100 g). Jahody však obsahují také velké množství vitamínu A, B a E. Nechybí ani organické kyseliny, jako je kyselina jablečná, citronová, šťavelová, chininová, salicylová či ellagová. V jahodách je obsažena lehce stravitelná vláknina, spousta antioxidantů a také řada minerálních látek, jako je zinek, draslík, hořčík, síra, vápník a také některé méně typické prvky, jako je kobalt, fluór či bór. Konzumace jahod pozitivně působí na tvorbu testosteronu, podporuje krevní oběh v pohlavních orgánech i metabolismus. Jahody příznivě působí proti vzniku močových a žlučových kamenů, jsou dobrým léčivem při chorobách srdce a pomáhají i při nachlazení.