Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea L.) je rostlina z čeledi vřesovcovitých, jejímž plodem jsou malé červené plody nazývané brusinky. Jde o plazivý keřík dorůstající výšky 15 až 25 cm, jehož nadzemní stonek i rozvětvený oddenek je dřevnatý. Na zelených větvičkách rostou až 2,5 cm velké listy, které jsou z vrchní strany tmavě zelené a ze spodní šedomodré či šedozelené.

Od května do července kvete bílými až narůžovělými květy s pěti květními lístky. Kysele nahořklé plody jsou v době zralosti (srpen až říjen) červené a mají průměr mezi 5 až 8 mm. čerstvé plody brusinek se nekonzumují, protože nejsou příliš chutné. Bobule se nejčastěji suší a zavařují. Brusnice brusinka divoce roste v kyselých a na minerály chudých půdách, zejména na svazích kopců a v horách porostlých jehličnatými lesy - vyskytuje se až do výšky 3000 m. n. m. Roste však také na vřesovištích a rašeliništích v mírném pásu severní polokoule. Narazit na ni tak můžeme v severních částech Evropy, v Asii, Japonsku a Severní Americe.

Druhy brusinek

I odborníci často zaměňují brusinky za jim podobné rostliny, které sice také patří mezi rod brusnicovitých, ale v určitých znacích se od sebe podstatně liší.

Americké brusinky (Vaccinium Macrocarpon) – pochází z USA a Kanady, mají vejčité plody velikosti oliv a rubínově červenou barvu. Keřík dorůstá 10 až 20 cm a má dlouhé přízemní větvičky. Vyžadují Kyselé rašeliništní půdy a stejnoměrná vlhkost půdy v průběhu roku. Kvetou výraznými štíhlými růžovobílými květy. Plody mají velké množství pevné světlé dužniny.

Lesní brusinky (Vaccinium Vitis-idaca) – pochází z Asie a Evropy, mají kulaté plody velikosti hrášku šarlatově červené barvy. Keřík roste vzpřímeně a vyžaduje písčité, humózní a průměrně kyselé půdy. Kvete jen nenápadnými zvonkovými květy. Plody mají málo dužniny, ale obsahují velké množství malých semínek.

Klikva bahenní, klikva obecná (Vaccinium Oxycoccus) – tento drobný, plazivý a stálezelený keřík se vyskytuje v severní a východní Evropě, Rusku a také severní Asii. Má kulaté nebo podlouhlé plody velikosti třešní, které jsou čistě červené, nebo mohou být z části tečkované. Klikva potřebuje středně až silně kyselé půdy a rašeliniště. Kvete růžovými kvítky, jež se podobají turbanu. Dužina obsahuje velké množství semínek.

V současnosti se pěstují i četné kulturní odrůdy brusinek, které nabízí množství variant s menšími či většími plody. Vybrat si můžeme od vícekrát ročně plodících, přes velkoplodé a sladké druhy až po půdopokryvné varianty. Oblíbené pro pěstování jsou především odrůdy Koralle, Red Pearl nebo velkoplodé brusinky.

Pěstování brusinek

Pěstování brusinek je náročnější. Potřebují substrát s obsahem písku a rašeliny nebo vřesovištní zeminu. Vhodné je také obsypat brusinky mulčem. Vysazovat je můžeme v průběhu celého roku, nejvhodnějším obdobím je však jaro a podzim. Brusinka má ráda spíše polostín, na příliš slunných místech je potřeba neustále kontrolovat dostatečnou vlhkost půdy. Přesto brusinka není na vlhkost tolik náročná jako borůvka, dešťovou vodou ji zaléváme až v době, kdy déle neprší. Brusinky sadíme do děr o rozměrech cca 30x30x30cm, které vysteleme rašelinou. Není problém pěstovat brusinky i v květináči, kde je však nutné hlídat vlhkost, protože rostlina špatně snáší i přelití. Pokud ji přelijeme, začnou odumírat nové výhonky a posléze odumře celá rostlina. Rostliny neokopáváme, protože mělce koření a rozrůstají se do okolí podzemními oddenky. Případný plevel tak pouze vytrháváme. Výhodou brusinek je, že nebývají napadány chorobami a škůdci. Jedinou výjimkou jsou houbové choroby, které způsobují opad listů, ale na kvalitu plodů naštěstí vliv nemají. Brusinky dozrávají od srpna až do října. Sklízíme jen opravdu dostatečně červené plody.

Brusinky a účinky na lidské zdraví

Brusinky jsou obecně považovány za jeden z nejsilnějších přírodních antioxidantů. Obsahují cukry, kyselinu citronovou, jablečnou, v menším množství pak kyselinu šťavelovou a benzoovou. Dále jsou v nich obsaženy karotenoidy, vitamín C, flavonoidy, třísloviny, glykosidy, antokyany, pektin a mnoho minerálních látek a solí. Brusinka má močopudné a zároveň desinfekční účinky, brusinková šťáva se tak využívá zejména při zánětech močových cest, močového měchýře nebo i při průjmových onemocněních. Brusinky obsahují také kyselinu chinovou (též chininová), která okyseluje krev a zabraňuje tak tvorbě ledvinových kamenů z kalcimfosfátu. Pokud již nějaké ledvinové kameny existují, dokáže je rozpustit. Brusinky mají také antimikrobiální účinek, který společně s taninem působí blahodárně na trávicí soustavu – obnovuje rovnováhu střevní flóry a spolehlivě pomáhá i proti plynatosti. Brusinky je vhodné konzumovat také pro zlepšení prokrvení dolních končetin, jsou skvělou prevencí křečových žil. Dále jsou doporučovány i při cukrovce, hypertenzi, arterioskleróze a nemocích sítnice oka, které způsobují ztrátu ostrosti vidění.