Kapusta je dvouletá košťálová zelenina z čeledi brukvovitých, proto se jí často říká také brukev. Jde o prastarou zeleninu, která je dnes rozšířená po celém světě a ve velkém se pěstuje také v Evropě. Má jedlou hlávku, která se vytváří v prvním roce stáří. Listy jsou nejčastěji tmavě zelené, ale setkat se můžeme i se žlutozelenými listy, u okrasných forem pak i s listy zabarvenými do žluta, červena či do fialova. Během druhého roku vyrůstá skrz hlávku jednoduché květenství zvané lata s cizosprašnými květy. Plodem je šešule, semena jsou černá a kulatá.

Druhy kapusty

Celoročně můžeme v obchodech se zeleninou narazit na hlávkovou kapustu, kadeřavou kapustu a také kapustou růžičkovou.

Listová kapusta – na více než metr dlouhém košťálu vyrůstají křehké ploché listy s voskovými povlaky. Tento druh se nejvíce podobá kapustě, jakou znali naši předci.

Hlávková kapusta - pěstuje se pro hlávku s bublinkatými zkadeřenými listy, čímž se liší od hlávkového zelí, kterému je podobná. Hlávka je tvořena spirálovitě vyrůstajícími listy s naznačenými lalokovitými okraji. Košťál dorůstá výšky 30 – 70 cm.

Kapusta kadeřavá (kadeřávek) - listy nerostou v uzavřené hlávce, ale volně na stonku. Netvoří tedy hlávku, ale volnou růžici. Můžeme je otrhávat postupně odspodu a tak získáme vždy čerstvé ingredience ke kuchyňské úpravě. Existují kadeřávky pravé a sibiřské. Z pravých kadeřávků jsou velmi otužilé odrůdy Dwarf Green Curled nebo Fribor, ze sibiřských pak Hungry Gap, Red Russian s červenými listy, nebo True Siberian s bílozelenými listy. Novinkou je odrůda Jersey Kale vyrůstající až do výšky dvou metrů.

Růžičková kapusta – vyvinula se z normální kapusty, je nejmladším a také nejchutnějším druhem kapusty. Od ostatních druhů se liší tím, že má schopnost vytvářet jakési malé hlávky z pupenů v paždí listů. U této zeleniny se tedy konzumují jen malé růžičky. 

Pěstování kapusty

Kapusta je velmi odolnou rostlinou, která není náročná na klimatické podmínky. Dobře snáší i chladnější podmínky, bez známek poškození odolá i 15 stupňovým mrazům. Například růžičková kapusta přešlá mrazem má dokonce lepší chuť, přitom neztrácí vitamíny. Pokud hrozí větší mrazy, stačí kapustu přikrýt slámou nebo na každou hlávku posadit obrácenou zavařovací sklenici a přes tu ještě na noc přehodit slámu. Většinou se však pěstuje ve skleníku. Pěstování kapusty tak není příliš složité, je však třeba si dát pozor na odrůdy. V závislosti na odrůdě kapusta přezimuje po vytvoření cca 5 pravých listů, nebo po vytvoření hlávky.

Kapustě nejlépe vyhovují středně těžké hlinité půdy, v nichž je obsažen dostatek humusu a vláhy. Pěstovat kapustu můžeme z předpěstované sadby, ale také ze semen, které vyséváme na konci února do skleníků. Pokud jde o rané odrůdy, vysazují se ven v dubnu a to ve sponu 40 x 50 cm. Vegetační doba raných odrůd kapusty je 50 až 70 dní a se sklízí v červnu nebo červenci. Pozdní odrůdy se vysazují na konci dubna, případně ještě v květnu ve sponu 50 x 50 - 60 x 60 cm. Sklízí se od srpna do října, ale mohou na stanovišti zůstat až do listopadu. Vegetační doba je u nich delší, u poloraných odrůd trvá 100 - 120 dní, u podzimních odrůd pak 102 - 160 dní. Ozimé odrůdy mají nejdelší vegetační dobu, trvá 240 až 250 dní.

Kapusta a účinky na lidské zdraví

Kapusta je bohatá na nejrůznější živiny a má tak blahodárné účinky na lidský organismus. Obsahuje spoustu vitamínů, jako je vitamín B1, B2, B3 a B9 (kyselina listová), dále vitamín C, E a K. Je rovněž plná minerálních látek, jako je vápník, hořčík, selen, draslík, fosfor, železo, sodík a síra. Všechny druhy kapusty jsou také velmi bohaté na vlákninu, čímž udržují náš trávicí trakt v příznivém stavu. Konzumovat kapusty by měli lidé, kteří mají žaludeční potíže, nemocná játra či střevní potíže. Tato zelenina posiluje celkovou imunitu, pomáhá snižovat cholesterol, je velkým pomocníkem při kožních problémech, především blahodárně působí na hojení ekzémů.