Hlávkové zelí (Brassica oleracea convar. Capitata) je kulturní dvouletá rostlina vyšlechtěná z brukve zelné. Tato košťálová zelenina je pěstovaná pro hladké listy, které vytvářejí charakteristickou hlávku. Zelí pochází z oblasti Středomoří a v současnosti je součástí snad všech světových kuchyní. V kuchyni má všestranné využití, je určeno k přímé spotřebě v čerstvém stavu nebo se konzervuje mléčným kvašením, případně sterilací. Kysané zelí se těší velké oblibě.

Druhy zelí

Hlávkové zelí existuje v různých odrůdách, které jsou přizpůsobeny pro sklizeň v různých měsících. Rozlišují se tak odrůdy velmi rané, středně rané, rané, polopozdní a pozdní. Obecně by se dalo říct, že čím je odrůda zelí ranější, tím měkčí je hlávka, která je tak určená především k přímé konzumaci. Až polopozdní a pozdní odrůdy mají velké tvrdé hlávky, které jsou vhodné k dlouhodobému skladování. Zelí se může lišit také barvou, známe jak bílé, tak i červené zelí.

Oblíbené odrůdy hlávkového zelí

Kalibro F1 – rané malohlávkové zelí pro přímý konzum, má řídkou strukturu a jeho vegetační doba je asi 80 dní. Sklízíme v létě.

Avak F1 - zelí vhodné pro nakládání, díky velkým hlavám má velkou výtěžnost. Obsahuje množství cukru, což zapříčiňuje kvalitní kvašení s vynikající chutí.

Kaibos - není vhodné pro skladování, je určeno pro přímý konzum a nakládání.

Hlavatka – tato odrůda zelí je velmi kvalitní, má speciální špičatý tvar, aby nedocházelo k vyvracení. Zelí je pěstováno zejména na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, kde se mu daří nejlépe.

Holt - pozdní zelí s menší, kulovitou až mírně zploštělou, hlávkou, která je velmi pevná a hustá. Odrůda se vyznačuje velmi dobrou skladovatelností.

Korino F1 – středně raná odrůda se středně velkou hlávkou, která je uzavřená a na podélném řezu kruhovitá. Tato odrůda je odolná proti vyvracení košťálu a praskání hlávek.

Pourovo červené – výnosná a velmi přizpůsobivá odrůda vhodná pro podzimní sklizeň. Hlávka mívá přes 3 kg, je červenofialová i na řezu, pevná a dobře uzavřená. Je odolná proti praskání. Aby se hlávka dobře vybarvila, potřebuje dostatek draslíku. Vhodná k přímé spotřebě i skladování až do ledna

Další druhy zelí

Zelí pekingské (Brassica campestris var. Pekinensis) – ovální pevné protáhlé hlávky, 30-60 cm dlouhé, světle zelené až bílé barvy

Zelí čínské (Brassica chinensis) – má kadeřavé, volně rostoucí listy spíše tmavě zelené barvy. Čínské ani pekingské zelí se nehodí k vaření ani k nakládání, protože mají příliš křehké listy. Jsou ideální pro přímou konzumaci.

Pěstujeme zelí 

Zelí vyžaduje úrodné a dobře prohnojené půdy obsahující vápník. Naopak kyselé půdy nesnáší. Je náročné na vláhu, proto potřebuje půdu, která dobře drží vodu. Díky tomu se mu dobře daří i ve výše položených oblastech. Vegetační doba se u zelí pohybuje mezi 110 až 210 dny, podle toho rozlišujeme, zda jde o zelí rané, polorané, polopozdní či pozdní. Zelí pěstujeme většinou z předpěstované sadby, možný je však i přímý výsev do volné půdy (s výjimkou raných odrůd). Rané odrůdy se vysévají v půlce února na teplé pařeniště, nebo do skleníku, sklizeň je pak možná na konci května a v červnu. Polorané odrůdy se do pařeniště vysévají v březnu, pozdní a polopozdní v druhé půlce dubna či začátkem května. U raných odrůd je třeba při sadbě zajistit jednotlivým hlávkám dostatek prostoru a sazenice v případě přílišné hustoty přepichovat. Pozdní odrůdy se nemusí přepichovat vůbec, zejména pokud jsme je vyseli řídce.

Zelí a účinky na lidské zdraví 

Zelí je z 90% tvořeno nitrobuněčnou vodou, zbývajících 10% sušiny tvoří sacharidy, vláknina, tuky, organické kyseliny, minerální látky (draslík, molybden, hořčík, železo, vápník a zinek), stopové prvky, vitamíny a bílkoviny. Významný je zejména obsah vitamínu C, kterého je nejvíce v kysaném zelí, dále pak také vitaminu K, E a B, včetně kyseliny listové. Zelí má velmi nízkou energetickou hodnotu, ve 100 gramech je obsaženo pouhých 20 – 25 kcal. Konzumace zelí má příznivý účinek na zdraví člověka. Obsahuje například látku sulforafan, u níž byly potvrzeny protinádorové účinky. Také vysoký obsah vlákniny pomáhá snižovat riziko národových onemocnění, především pak zažívacího traktu. Zelná šťáva pomáhá léčit vředy na žaludku a dvanáctníku. Biotin (vitamín U) má schopnost léčit narušenou sliznici zažívacího traktu. Zelí působí rovněž antibakteriálně, usnadňuje vykašlávání, je dobré při léčbě dny a žlučových kamenů. Díky vysokému obsahu draslíku působí močopudně. Celkově je zelí také dobré pro lidi léčící se s vysokým krevním tlakem, srdečními a cévními chorobami. Je také skvělou potravinou pro organismus oslabený dlouhou zimou - posílí imunitu i celkové zdraví.