Petržel obecná (Petroselinum crispum) je dvouletá bylina z čeledi miříkovitých se zdužnatělým bílým kulovitým kořenem, která je pěstována jako jednoletá kořenová i listová zelenina. Kořen vzhledem i chutí připomíná pastiňák. Rostlina je chladuvzdorná, velmi odolná a petržel je tak ideální zimní zelenina. Její výhodou je, že roste i v částečném stínu. První rok vytváří petržel přízemní listovou růžici a v kořenu se shromažďují zásoby. Druhým rokem se objeví mohutná lodyha s okoličnatým květenstvím. Plodem je nažka.

Druhy petržele

Petržel obecná se u nás pěstuje převážně ve dvou kultivarech:

Petroselinum crispum convar. radicosum Hill - petržel obecná kořenová
Petroselinum crispum convar. vulgare Danert - petržel obecná naťová

Známé odrůdy kořenové petržele

Alba - polopozdní odrůda vhodná na konzum i skladování
Atika - raná odrůda určená pro přímý konzum
Konika - středně raná odrůda, kterou je možné konzumovat čerstvou i skladovat včetně natě
Hanácká - polopozdní typ vhodný pro konzum i skladování
Jadran - středně raná odrůda se stejným využitím jako Hanácká
Olomoucká dlouhá - pozdní odrůda, možný konzum i skladování
Orbis - polopozdní odrůda použitelný pro přímý konzum i skladování

Známým druhem naťové petržele je

Petržel kudrnka - pěstuje se především kvůli kadeřavým listům. Vysévá se v srpnu nebo v září a než přijdou mrazy, vyrostou listy, které můžeme sklízet i v zimě. Tento druh petržele není tolik náročný na zpracování půdy, protože u něj nejde o kořen, ale o listy, které slouží jako zelené koření a ozdoba pokrmů.

Pěstování petržele

Rané odrůdy kořenové petržele pěstované především na zahrádkách se vysévají na podzim (říjen až listopad), pozdní odrůdy pěstované ve velkém na poli se vysévají co nejdříve na jaře. V období, kdy klíčí semena, je petržel náročná na zálivku. Na jaře je proto nejlepší vysévat v době, kdy je půda ještě po zimě dostatečně nasáklá. Nerovnoměrně rozvržená doba zálivky má za následek zaschnutí klíčících semen. Semena klíčí v závislosti na teplotě cca 6 týdnů. Semena vyséváme do řádků vzdálených od sebe cca 30 cm. Vyséváme jen řídce, aby rostlinám narostly mohutné kořeny.

Kořenová petržel vyžaduje hluboko zrytou půdu, aby kořen do spodních vrstev mohl dobře vrůstat. Ideální je, pokud je zkypřená pomocí železných hrábí nebo rotavátoru. Jako nevhodné jsou označovány kamenité půdy. Nedoporučuje se hnojit petržel čerstvým hnojem, který tato zelenina nesnáší. Má totiž vysoký obsah dusíku, který způsobuje špatnou skladovatelnost. Mnohem lépe ji prospívají průmyslová hnojiva, nebo je možné použít nadrobno posekanou trávu smíchanou s listím a ostatním zahradním odpadem.

Petrželi během růstu prospívá okopávání, odplevelování a vydatná závlaha. Vegetační doba trvá přibližně šest měsíců, ale vždy závisí na povětrnostních podmínkách a použité odrůdě petržele.
Sklízíme na podzim před příchodem mrazů. Vyryté kořeny řádně očistíme a uložíme na suché a chladné místo - možné je uložení do písku. Pokud zajistíme dobré skladovací podmínky, vydrží kořeny celou zimu až do jara bez poškození.

Petržel a účinky na lidské zdraví 

Petržel je pro vysoký obsah látek důležitých pro lidský organismus a své léčebné účinky velmi oblíbenou zeleninou. Kořen petržele obsahuje hodně škrobu a cukru, listy mají zase vysoký obsah beta karotenů a kyseliny listové. V kořenové petrželi jsou dále obsaženy flavonoidy a sacharidy, provitamin A, vitamíny B, C a E a také minerální látky, jako draslík, železo, hořčík, vápník, sodík a fosfor. Silice obsažené v kořenu podporují činnost ledvin, snižují krevní tlak a zlepšují funkci trávicího traktu. Kyselina listová obsažená v nadzemních částech rostliny zase podporuje správnou tvorbu tkání a dělení buněk.