Kedlubna či kedluben, nebo také brukev zelená, je chutnou košťálovou zeleninou, která se pěstuje pro nadzemní zdužnatělou stonkovou hlízu nejčastěji světle či tmavě zelené barvy. Konzumovat se však mohou i listy, které obsahují množství vápníku a ještě více vitamínu C, než samotné hlízy. Jsou skvělé jakožto přísada do zeleninových salátů. Kedlubna pochází pravděpodobně z oblasti Středomoří a také z Číny. Dnes se však pěstuje v celé střední Evropě na polích a ve sklenících.

Druhy kedlubny

Kedlubny jsou známé v mnoha odrůdách, které se od sebe liší délkou vývoje (od raných, letních až po pozdní) a také barvou. Známe kedlubny světle i tmavě zelené, bílé, modré a také fialové.

Rané odrůdy - Libochovická, Moravia, Olmia (bílé), Azur, Modran (modré)
Letní odrůdy – Kozmanová modrá
Zimní odrůdy - oblíbenou zimní odrůdou kedlubny je Gigant, která byla vyšlechtěna v Československu v roce 1978. Výhodou této obří kedlubny je nejen její velikost a váha až 5 kg, ale také to, že nedřevnatí a i dlouhou dobu po sklizni si dokáže udržet skvělé chuťové vlastnosti.

Pěstování kedlubny 

Kedluben pěstujeme ve středně těžkých, hlinitých nebo hlinitopísčitých půdách s dostatkem humusu. Stanoviště pro kedlubny by mělo mít vlhčí klima. Vysazujeme vždy jen silné, mladé a rychle vypěstované sazenice. Musíme dávat dobrý pozor na sucho a chlad, jinak budou kedlubny vybíhat do květu. Pokud vysazujeme kedlubny se třemi nebo čtyřmi pravými lístky, nesmíme je zasadit příliš hluboko, protože by se nevytvořily hlízy.

Rané odrůdy kedlubnu mají délku vegetace 80 až 110 dní, semena vyséváme v únoru. V polovině dubna pak vysazujeme je ve sponu 25 x 25 cm.

Letní odrůdy mají délku vegetace 100 až 140 dní, semena vyséváme v březnu či dubnu, vysazujeme je ve sponu 25 x 25 cm v první polovině května.

Pozdní odrůdy mají vegetační dobu 130 až 170 dní, vysévají se na přelomu dubna a května a nejpozději v půlce srpna vysazujeme do sponu 40 x 30 cm. Odrůdu Gigant je možné vysazovat ve sponu 50 x 50 cm již v květnu. Snese mráz až do -12°C.

Sazenice by měly růst rychle a bez přerušení, proto je třeba jim zajistit rovnoměrné zavlhčení půdy. Kedlubny pravidelně zaléváme střední dávkou vody, odplevelujeme a okopáváme. Za sucha hlízy dřevnatí a po větším zalití praskají. Pravidelná zálivka je proto velmi důležitá. Jarní odrůdy při výsadbě zakrýváme netkanou textilií. Rané odrůdy sklízíme probírkou, nejdříve v intervalu 2 dnů, později v delším. Doba sklizně trvá 2 – 3 týdny. Pokud sklízíme kedlubny s listy (rané sklizně), musíme zajistit rychlé zchlazení bulev, protože jinak listy rychle vadnou. U pozdních sklizní se listy většinou odstraňují. Pozdní odrůdy je možné skladovat při teplotě 0°C a při 90 – 95% vzdušné vlhkosti.

Kedlubna a účinky na lidské zdraví

Kedlubna stejně jako další druhy brukvovité zeleniny, patří díky izotiokyanátům a rostlinným indolům mezi nejsilnější bojovníky proti rakovině. Je dobrou prevencí rakoviny vaječníku, prostaty, dělohy a tlustého střeva. V kedlubně jsou obsaženy vitamíny skupiny B (B1, B2, B3, B5 - kyselina pantoténová, B7- Biotin, B8 - Inositol a B9 - kyselina listová), vitamin C, E a K a také řada minerálních látek, jako železo, hořčík, vápník, zinek, draslík, mangan, fosfor, selen, měď, síra, jód a sodík. Dále obsahuje karoten, vlákninu a éterické oleje. Konzumací kedlubny můžeme snížit hladinu cholesterolu v krvi, podpořit krvetvorbu a díky vláknině také zprůchodnit střeva, což ocení lidé trpící zácpou. Cukry, které kedlubny obsahují, dobře snáší i diabetici. Kedlubny navíc obsahují jen zanedbatelné množství kalorií a tak jsou skvělou potravinou při redukčních dietách. Povzbuzují metabolismus a urychlují tak látkovou výměnu. Kedlubna dokáže také upravit nepravidelný menstruační cyklus, tiší menstruační bolesti a pomáhá při léčbě endometriózy. Tato zelenina obsahuje také látku biotin, která přispívá ke zdravé pokožce a hezkým vlasům.