Exotické dřevo v exteriéru
Zahradní nábytek nebo plot ze smrkové kulatiny je už dávnou minulostí. Moderní doba si žádá nové materiály, které nepotřebují každoroční nátěr ani výměnu ztrouchnivělých částí. Exotické dřeviny nejenže ovládly interiér, ale zabydlely se na vnějších obkladech domů, v zahradách i u bazénů.

Současným módním trendem je teakové dřevo. Má ideální vlastnosti k tomu, aby vydrželo všechny rozmary počasí ať je z něho zahradní nábytek nebo venkovní terasa. Dřevo teaku je vejmi tvrdé, pevné, zároveň elastické, s dobrou rozměrovou a tvarovou stálostí, nesesychá se a kromě vlivů počasí odolává proti napadení hmyzem, houbami i plísněmi. Díky jeho tvrdosti se z něho dají vytvořit nejrůznější subtilní tvary typické pro kovové konstrukce. To vysvětluje, proč se teak těší takové oblibě v sortimentu zahradního nábytku. Kdo by chtěl přece něco jiného, než teak může si nechat vyrobit lavičku nebo venkovní posezení z karibského, mexického či aztéckého ořechu, označovaného jako tzalam. Těžké, lesklé hnědé dřevo s využitím v exteriéru také nachází uplatnění při výrobě parket, překližek a dýh. K vnitřnímu obložení saun se používá dřevo hemlock, které pochází z Kanady a Severní Ameriky. Obchodníci jej prezentují jako dřevo jedlovce nebo tsugy, což na kvalitě této voděodolné dřevině nic neubere.
Dálkou vonící exotická dřeva z oblastí Indonézie a Filipín jsou velmi tvrdé exotické dřeviny s dlouhou životností, odolností proti obrusu a dobrou pružností a pevností. Massaranduba, Ipe, bangkirai prokazují značnou trvanlivost při působení povětrnostních vlivů za všech ročních období. I když někteří výrobci tvrdí, že vydrží téměř vše bez chemického ošetření (impregnace) není to vždy pravda. I tvrdé a husté dřevo potřebuje ošetřit olejem, aby později nepraskalo a netvořily se na něm trhliny. Příkladem je vzhledem zajímavé dřevo kapur, obchodně označované jako White seraya roste v Barmě, Thajsku, Malajsii a západní oblasti Indočíny. Čerstvé dřevo je slámově žluté, které je-li vystaveno venkovním vlivům, časem získá zlatohnědý odstín. Vlastnostmi se velmi podobá dřevu bangkirai, ale je lehčí, zato je tvrdé a trvanlivé. Používá se na vnější obklady domů, ale jedině v kombinaci s vhodnou impregnací.
Známé dřevo, jako je bangkirai neboli balau, roste v tropických jihoasijských pralesích je opět těžké a tvrdé s typickým žlutým, světlehnědým až červenohnědým zabarvením. Jeho hustota je až třikrát větší než náš domácí dub a z toho plynou i další vlastnosti. Bangkirai odolá vlhkosti, kyselinám i chemikáliím, proto je ideální na stavbu venkovních teras i plat k bazénům. Stejně obliby dosáhlo dřevo z rovníkové Afriky - badi, bilinga či merbau . Středně těžké až těžké dřevo je neobvykle zbarvené do medových tónů, ale výrazně zajímavější je jeho plamínková kresba. Dobře odolává vlhkému a frekventovanému prostředí, proto se využívá jak na zahradní prvky, tak i na obklady fasád.
Použití těchto trvanlivých dřev je velmi široké: od deckingových desek na terasy, k okolí bazénu, sauny či na balkóně až k profilům na vnější fasádní obklad domu. Z exotických odolných dřev se rovněž vyplatí postavit zimní zahradu, verandu nebo je použít na dláždění cest, protože mají jedinečnou vlastnost – odolat vlhkému mikroklima i dřevokazným škůdcům.
Autor: Irena Forejtová
Foto: archiv firem Au-mex, Empiri wood