Pokud se tedy chystáme na pokládku venkovní betonové dlažby, začněte stržením zemní pláně ve spádu budoucí plochy. Dále je nutné zaměřit se na dokonalé zhutnění pláně. Jaké složení budou mít jednotlivé podkladové vrstvy, závisí na konkrétních geologických podmínkách a také na předpokládaném zatížení dané plochy, které je realizována. Nejvhodnější je použití nestmelených podkladních vrstev, stmelené podkladní vrstvy se doporučuje navrhovat pouze v odůvodněných případech. Může jít například o kryty, u nichž je předpokládáno zvýšené dopravní zatížení, tedy různé křižovatkové úseky nebo zastávky nekolejových prostředků veřejné hromadné dopravy.

Obrázek v plné velikosti

Správné a kvalitní zhutnění podkladních vrstev je velmi důležité. Hutníme po jednotlivých vrstvách, nebo po částech tlustých 100 až 150 mm. Podkladové vrstvy se provádějí ve spádu budoucí plochy. Horní vrstva podkladu musí být zhotovena ve sklonu komunikace nebo projektované plochy tak, aby byl zajištěn odtok vody z konstrukce.

Při osazování obrubníků je nejlepší respektovat skladební rozměry, aby nemusela být dlažba příliš dořezávána. Obrubníky, krajníky a obrubové kostky ohraničují dlážděné kryty, které zároveň zabezpečují jejich vodorovné ukotvení. Na pevný a zhutněný podklad se do zavlhlého betonu osazují obrubníky. Povrch podkladu by měl být tak vlhký, aby z pokládaného čerstvého betonu neodebíral vodu. Lože musí mít tloušťku alespoň 100 mm.

Než se dáte na pokládku ložní vrstvy, změřte rovnost, výšky a sklon podkladní vrstvy a proveďte případné lokální opravy. Ložní vrstva se poté rozprostře na suchou a čistou horní podkladní vrstvu. Ložní vrstva je tvořena drceným kamenivem frakce 4/8 mm, které je stejnosměrně urovnáno na vyspádované a zhutněné podkladové vrstvy. Ložní vrstva se navrhuje v tloušťce 50 mm a nesmí klesnout pod 40 mm. Za pomoci dřevěné či ocelové latě stáhneme kamenivo na požadovanou výšku – musíme zde však brát v úvahu budoucí pokles celé plochy v důsledku konečného zhutnění.

Dlažební prvky klademe na ložní vrstvu v požadovaném sklonu, šířka spár mezi jednotlivými dlažebními prvky musí mít 2 až 5 mm pro nestmelený spárovací materiál. Pokládka prvku musí být provedena z položené dlažby tak, aby nedošlo k narušení ložní vrstvy. Nejlepší je postupovat od rohu a to v nejníže položeném místě krytu. Při kladení dlažebních prvků myslíme na potřebné nadvýšení na dohutnění a dbáme na to, aby linie spár byly rovnoměrné. Při dláždění je dobré odebírat kameny z více palet najednou, protože se tak vyhnete problémům s případnými dočasnými barevnými kontrasty na vydlážděné ploše. Spáry mezi obrubníkem a zámkovou dlažbou děláme co nejužší, maximálně do 5 mm. Podél okrajů používáme speciální krajové prvky. Je však možné také prvky upravit řezáním do příslušného tvaru, aby bylo zajištěno vodorovné kotvení dlážděného krytu. Řezání dlažby vždy provádíme mimo dlážděnou plochu! Dobetonování ploch se provádět nesmí.

Spáry vyplňujeme čistým těženým křemičitým pískem frakce 0/2 mm. Nestmelený materiál se následně vmete do spár, které se jím zcela vyplní. Nově vydlážděnou plochu je třeba dvakrát hutnit vibrační deskou s pryžovou ochranou. Poprvé tak učiníme po položení dlažby a podruhé po prvním zapískování. Před hutněním zámkovou dlažbu důkladně zameteme. Hutnění se provádí z důvodu srovnání případných výškových rozdílů u jednotlivých dlaždic. Pokud máte v dlažbě zasazeny nějaké nevyhovující dlažební prvky, které jsou buď poškozené, nebo se od ostatních liší barvou či strukturou, musíte je vyměnit. Stejně tak propadlé prvky je potřeba vyjmout. Ložní vrstva se následně upraví a dlažba se znovu dohutní do správné výšky. Po konečném dohutnění musí mít betonová dlažba rovný povrch a také předepsaný sklon. Povrch dlažby vašeho nového chodníku musí být na okraji 5 až 10 mm nad krajníky, obrubníky nebo obrubovými kostkami. Žlaby sloužící k odvádění srážkových vod je třeba v dlážděných krytech provádět se sklonem alespoň 5%.

Pokládka betonové dlažby

01] Pokládka ložní vrstvy z kameniva frakce 4 – 8 mm, o tloušťce 30 – 40 mm. Ložnou vrstvu stahujeme dřevěnou nebo hliníkovou latí pomocí ocelových vodicích tyčí, které máme usazené v požadovaném sklonu dlážděné plochy. Horní úroveň ložní vrstvy volíme dle výšky dlažby, s odečtením nadvýšení dlažby pro pozdější sednutí. Ložnou vrstvu klademe na kvalitně provedené podkladní vrstvy, které nám tvoří nosnou kostru podloží a jejich tloušťku a skladbu volíme dle předpokládaného zatížení, kterým uvažujeme dlážděnou plochu zatížit. Podkladní vrstvy klademe na dokonale zhutněnou zemní pláň, kterou si již připravíme v požadovaném sklonu. Podkladní vrstvy podloží klademe po jednotlivých vrstvách a dokonale hutníme.

02] Dlažební bloky klademe na ložní vrstvu pomocí bílé gumové paličky tak, že drobným rázem usadíme blok do ložní vrstvy. Bloky klademe v požadovaném sklonu k sobě, kdy spára mezi bloky je vymezena distančními nálitky pro pozdější zasypání nestmeleným materiálem. Pokládku provádíme z položené dlažby tak, abychom nenarušili ložní vrstvu. Dlažební bloky klademe s potřebným nadvýšením 10 mm pro následné sednutí, způsobené hutněním plochy. Při kladení bloků pravidelného tvaru je nutné dbát na rovnoměrné linie spár. Při dláždění odebírejte bloky z více palet najednou, aby se předešlo případným dočasným barevným kontrastům.

03] Spáry mezi obrubníkem a zámkovou dlažbou je třeba provádět co nejužší, doporučujeme do 5 mm. Podél okrajů doporučujeme používat speciální krajové prvky, popř. se bloky upraví řezáním do příslušného tvaru na zajištění vodorovného kotvení dlážděného krytu. Doporučujeme, aby bloky upravené řezáním, měli co nejpravidelnější řez. Ovlivňuje to potom celkový výsledný dojem z dlážděné plochy.

04] Řezání dlažebních bloků pro vodorovné zajištění plochy provádíme vždy mimo dlážděnou plochu!

05] Nově vydlážděnou plochu zasypeme do 1/3 výšky dlažby čistým, těženým křemičitým pískem frakce 0 – 2 mm, dokonale zameteme a hutníme vibrační deskou s gumovou podložkou. Dosáhneme tak dokonalého zatažení dlážděné plochy.

06] Po zhutnění se spáry mezi dlažebními bloky doplní čistým, těženým křemičitým pískem frakce 0 – 2 mm.

07] Křemičitý písek se do spár vmete tak, aby byly spáry zcela vyplněné. Po půl roce až po roce vlivem působení atmosférický vlivů (vítr, déšť) se dlážděná plocha doplní o chybějící nestmelený materiál.

Další články firmy DITON
Betonové výrobky a dlažba Diton
Dlažba Diton STONE

- PR článek –