Vánoce u sousedů - Slovensko

Na Slovensku má Štědrý den více názvů. Používá se i název Kračún, další používaný název je Viľija. Hodně starý je i název Dohviezdny večer. Slovensko vždy patřilo mezi velmi religiózní země Evropy, a tak už koncem listopadu - po Kateřině - byl vyhlášen adventní půst. Období čtyř týdnů před Vánocemi se nazývá Advent. Tehdy byly zakázané společné zábavy, svatby a nesmělo se ani tancovat. Prvním zimním svátkem byl Mikuláš. Třináctého prosince, na den Lucie, se dívky zahalovaly do bílých plachet, do ruky vzaly kříž a chodily po staveních ve vesnici, aby se podívaly, zda je kříž na stěně a na příslušném místě svěcená voda. Po Lucii už byly na prahu Vánoce.

Předvánoční atmosféra slovenských městeček a vesnic se na první pohled v ničem neliší od shonu, na který jsme všichni zvyklí. I malé obce jsou vyzdobené barevnými neony s tematikou Vánoc, obchody jsou plné vánočního zboží. Velká část obyvatel shání dárky v rychle rostoucích nákupních zónách na perifériích velkých i menších měst.

Co mají Slováci jinak?
Domníváte se, že Vánoce na Slovensku provází stejné zvyky jako v Česku? Není tomu tak. Sváteční tabule se mírně liší. Na Štědrý den se na Slovensku nejí rybí polévka, ale kapustnica, což je něco jako naše zelňačka. Na stole jsou také opékance či bobalky, což jsou bochánky velikosti ořechů pečené z kynutého těsta, které se jedí spařené a posypané mákem. Podstatná součást menu jsou oplatky, které se jí s medem a česnekem. Místo vánočky se pečou koláče a bábovky. Určitě nechybí bramborový salát, jen tradičního kapra častěji nahrazují jiné ryby.

Na Štědrý den se zdobil stromeček a kolem dveří se zapichovaly větvičky. Česnekem se pak natíraly celé dveře. Někteří používali na potírání křen, cibuli nebo šípky. Mimořádná pozornost při zdobení byla věnovaná úpravě stolu, která se v různých částech Slovenska lišila. Někde pokládali na stůl slámu s různými zrnky obilí a přikrývali lněným ubrusem. Jinde zas sypali ubrus mákem, aby měli tolik peněz, kolik je zrnek. Štědrý den byl zároveň i postním dnem. Přes den lidi jedli málo, oběd se vůbec nepřipravoval. Rodiče slibovali dětem, pokud vydrží bez jídla, uvidí večer zlatého koníka, vůz nebo prasátko.

Slováci si štědrovečerní hostinu spojovali s blahobytem, a tak spočívala především v pestré nabídce jídel. Pokrmům podávaným u slavnostní tabule se připisoval symbolický význam. Svůj původ měla většina z nich v předkřesťanském období. Například různé kultovní koláče a česnek. Novější jako oplatky a rybu zavedla církev. K novodobým pokrmům převzatým ze zahraničních kuchyní patří třeba kachna, krocan nebo husa.

Průběh štědrovečerní hostiny
Podle slovanské tradice má stůl na Štědrý večer symbolizovat hojnost. Pod bílý ubrus se kladou mince a ponechávají se tam celé svátky, aby se v domě drželo bohatství. Samotná večeře by měla obsahovat devět chodů, protože devítce se připisovala magická moc. Pro soudržnost rodiny měl každý její člen ochutnat od každého druhu jídla. Podávání jídel má svou posloupnost a donášet na stůl by je měl jen jeden člověk – zpravidla hospodyňka. V průběhu večeře by nikdo neměl odcházet od stolu.

Štědrovečerním přípitkem si před večeří rodina přála, aby se na příští rok opět společně setkala u vánočního stolu. Připíjelo se na zdraví většinou skleničkou vína nebo pálenky. Kdysi lidé věřili, že sníst na Vánoce česnek znamená zajistit si zdraví na celý další rok, a tak po přípitku každý snědl kousek chleba nebo vánočky a česnek. Oplatka s medem platila za tradiční předkrm. Symbolizovala radost a duševní čistotu pro celou rodinu. Kulaté nebo oválné oplatky pekli v minulosti kněží na faře, později i učitelé v církevních školách. Oplatky z nekvašeného těsta ve formách s církevními symboly se pekly celý prosinec a pak byly rodinám roznášeny.

Po těchto předkrmech přicházela na řadu oblíbená kapustnica. Místo ní se někde vařila polévka luštěninová. Podle tradice měl hrách, fazole nebo čočka zajistit rodinný majetek. Hlavním chodem byla vždy ryba, kterou do štědrovečerního menu zavedla církev. Ryba je považována za postní jídlo s křesťanským symbolem. Tradiční smažený kapr s bramborovým salátem zdomácněl na Slovensku s příchodem českých rodin až v letech po 1. světové válce.

Na závěr hostiny přišly opekance, obřadní koláče a různé zákusky. Vánoční opekance jsou kuličky pečené z chlebového těsta, které se před podáváním zalijí horkým mlékem, pak se posypou mákem a polijí medem nebo sirupem z cukru a másla. Obřadním koláčem byl například na východním Slovensku kračún nebo na středním Slovensku - štědrák. Kračún vypadá a chutná jako vánočka a štědrák je vlastně kynutý koláč plochého tvaru zdobený mřížkou, ve kterém se střídají náplně povidlové, makové, tvarohové nebo ořechové. Na Slovensku se však pekly nejčastěji záviny, ale oblíbeným se stal i štrúdl.

Po večeři chodili po domech koledníci a přáli domácím zdraví a dobrou úrodu. Potom se teprve rozbalovaly dárky a nakonec se šlo na půlnoční mši. Slovenské vánoční zvyky jsou rovněž založené na věštění budoucnosti. Děvčata na Slovensku nehází střevícem za hlavu, ale poslouchají, kolikrát zakope čuník na vrata chlíva. Dívka by se měla vdát za tolik let, kolikrát pašík kopnul do vrat.

Autor: Alexandra Rohanová

Foto: Miroslav Lisinovič

Recept na slovenskou vánoční kapustnicu

Potřebujeme 300 g uzeného masa, 200 g paprikové pikantní klobásy, 10 g sušených hřibů, sůl, 1 svazek polévkové zeleniny, 300 g kyselého zelí, 150 g slaniny dobře prorostlé, 1 cibuli, 1 lžíci hladké mouky, majoránku

Maso a houby vložíme do mírně osolené vody a uvaříme. Krátce před dovařením přidáme očištěnou a pokrájenou zeleninu. Všechno spolu dovaříme do měkka. Kyselé zelí pokrájíme nadrobno a uvaříme v hrnci v menším množství vody. Když je zelí měkké, scedíme na něj masový vývar a zahustíme zásmažkou, kterou si připravíme ze slaniny, cibule orestované klobásky nakrájené na kolečka a hladké mouky. Chvíli spolu povaříme, potom přimícháme z vývaru uzené maso, houby a zeleninu. Hotovou kapustnicu podle potřeby dochutíme solí a majoránkou.

Články s podobnou tématikou 
Vánoce u sousedů - Rakousko
Vánoce u sousedů - Německo